Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzín v ČR už stojí přes 37 korun za litr, je nejdražší za posledních více než devět let

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Benzín Natural 95 se včera u českých čerpacích stanic prodával v průměru za 37,13 koruny za litr, plyne z dnešních dat CCS. Je tak nejdražší za celé období od října 2012, tedy za více než devět let. Nafta včera stála 36,05 koruny za litr. Nafta je tak nejdražší od října 2014. Její cena je z historického hlediska níže než cena benzínu, neboť vláda letos snížila spotřební daň z motorové nafty, což její cenu o několik desítek haléřů stlačuje.

Pohonné hmoty v Česku zdražují prakticky soustavně od začátku letošního roku, kdy se ještě litr benzínu prodával za méně než 27,90 koruny a litr nafty vyšel dokonce na méně než 27,20. Během druhé poloviny listopadu ale jejich zdražování ustane. V následujících sedmi dnech se dostaví jen nepatrný růst cen, v jednotkách haléřů na litr. Klíčovým důvodem je zastavení, ba zvrácení trendu oslabování koruny vůči dolaru, který byl patrný od první poloviny září. Koruna má nyní tendenci vůči americké měně, v níž se ropa obchoduje, spíše zpevňovat, což odráží razantní zvyšování úrokových sazeb v podání České národní banky. K němu opět došlo v minulém týdnu a trhy nyní sází na to, že už během tří měsíců se základní úroková sazba ČNB dostane na úroveň 3,75 procenta, tedy o další procentní bod nad úroveň stávající. 

Růst cen pohonných hmot ovšem v ČR ustane i proto, že se pozastavil vzestup ceny ropy Brent. Ta se nyní prodává o zhruba čtyři dolary na barel levněji než ve druhé polovině října, kdy její cena dosáhla úrovně nad 86 dolary za barel – tedy prakticky maxima od roku 2014.  

Růst cen ropy ustal, neboť trh nyní sází na to, že americká administrativa uvolní část barelů ze svých strategických rezerv. Jedenáct demokratických senátorů již tento týden v dopise vyzvalo prezidenta Joea Bidena, aby provedl kroky ke zmírnění inflace, zejména v oblasti cen energií. Zdražování pohonných hmot v USA může stát Bidenovu administrativu cenné politické body. Trh se nyní kloní k tomu, že poté, co Biden minulý týden neuspěl s tlakem na Saúdskou Arábii a další tradiční těžaři, a ti tak svoji těžbu nezvýší, uchýlí se nyní Bílý dům právě k čerpání ze strategických rezerv. To by vytvořilo dodatečnou nabídku ropy ve světě, a stlačilo tak její cenu. Přitom pokud se cena Brentu nevrátí nad 85 dolarů za barel, je další zdražování pohonných hmot v ČR prakticky vyloučené, leda by citelně oslabila koruna.  

Růst cen pohonných hmot v Česku by měl ustat už v polovině listopadu. Zatím tak nelze počítat s tím, že by se cena benzínu či nafty přiblížila hranici 40 korun za litr jako v roce 2012, kdy byly pohonné hmoty v ČR historicky vůbec nejdražší. Benzín se tehdy, v polovině září 2012, prodával průměrně za více než 38,50 koruny za litr, nafta stála až 37,20 koruny za litr. 

Růst cen pohonných hmot by měl během listopadu ustat také v dalších sousedních či blízkých zemích. Benzín je aktuálně levnější než v ČR tradičně v Polsku a pak také ve Slovinsku či v Maďarsku. V Rakousku je jeho cena srovnatelná. V Chorvatsku, na Slovensku či v Německu je dražší. Nafta je levnější v Polsku. Na Slovensku, v Rakousku, v Maďarsku, v Chorvatsku, ve Slovinsku a samozřejmě i v Německu vyjde nafta dráž než v Česku.  

Témata:  pohonné hmoty komentář

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.