Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Analytici: Zlato letos zdražilo o 20 procent, dobrý je i výhled

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Cena zlata se podobně jako loni i v letošním roce zvýšila zhruba o 20 procent a vzestupný trend by podle většiny analytiků měl pokračovat. Žlutému kovu pomáhají nízké úroky a také nevídaný přiliv peněz, které centrální banky uvolňují na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Někteří z analytiků se podle agentury DPA domnívají, že padnout by v příštím roce mohly i nové rekordy. Nyní se cena pohybuje kolem 1880 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu).

Optimismus dávají najevo také analytici společnosti Commerzbank, kteří odhadují, že by cena troyské unce mohla do konce příštího roku vystoupat až na 2100 dolarů (44.885 Kč). Tím by padl rekord z letošního léta, kdy se unce zlata prodávala zhruba až za 2075 dolarů.

Odhad, že se zlato bude koncem příštího roku prodávat dráže, než je jeho aktuální cena, sdílejí také analytici oslovení agenturou Bloomberg. Domnívají se, že jedna unce bude stát kolem 1900 dolarů.

Za jednu z nejsilnějších hnacích sil pro cenový růst se stále považuje velmi uvolněná měnová politika předních centrálních bank. A taková má zůstat i v dlouhodobém horizontu, i pokud se podaří dostat koronavirovou krizi díky účinným vakcínám pod kontrolu.

"Změnu velmi expanzivní měnové a daňové politiky navzdory blížícímu se očkování neočekáváme," říká Carsten Fritsch, který se v Commerzbank specializuje na suroviny. Díky politice nulových úroků se ze zlata, které také nepřináší žádné úroky, stává poměrně lukrativní investice. Zvláště vzhledem k tomu, že mnoho ekonomů očekává příští rok návrat inflace.

Jako nákupčí zlata by se nicméně mohly na světovém trhu znovu objevit i samy centrální banky. Ty své zlaté rezervy v předchozích dvou letech vydatně zvyšovaly, letos však jejich zájem výrazně opadl.

Nejsilnější pobídku pro cenu zlata ale představuje poptávka finančních investorů. Podle nejnovější ankety Světové rady pro zlato (WGC) se v prvních třech kvartálech tohoto roku rekordně zvýšil zájem o burzovně obchodované fondy (ETF) podložené fyzickým zlatem.

Naopak na poptávku po zlatých špercích stále doléhají negativní dopady pandemie. Po prudkém jarním propadu se podle WGC sice v létě zlepšila, přesto ale byla od července do září o třetinu nižší než ve stejném období loni.

Analytik Fritsch z Commerzbank je ale optimista. "Vzhledem k množství svateb odložených kvůli koronavirové pandemii se vytvořil značný doháněcí potenciál za předpokladu, že se veřejný život s vakcínou vrátí částečně do normálu," řekl.

Témata:  zlato

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.