Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Denně spotřebujeme téměř 89 litrů vody

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Průměrný Čech denně spotřebuje 88,7 litru vody. Ukazují to aktuální data za rok 2017. „Nejvyšší spotřeba vody je v Praze. Převyšuje 109 litrů na osobu za den. Nejnižší je naopak ve Zlínském kraji, kde je o 33 litrů menší. Spotřeba vody v domácnostech meziročně vzrostla o 0,4 litru na obyvatele za den,“ vysvětluje Soňa Horáčková z oddělení statistiky životního prostředí ČSÚ.

Pitná voda stojí průměrně 37,2 Kč za m3 bez DPH. Ve srovnání s předchozím rokem se její cena nepatrně zvýšila. Vypočítává se jako podíl celkových tržeb za vodné k celkovému objemu vody fakturované domácnostem, průmyslu a ostatním odběratelům.Vodou z vodovodů je zásobováno 94,7 % obyvatel. Délka vodovodní sítě meziročně vzrostla o 1,2 % na 78 584 km.

Pokračoval také nárůst podílu obyvatel napojených na kanalizaci. Ve srovnání s rokem 2016 se zvýšil na 85,5 %. Celkový počet obyvatel v domech napojených na kanalizaci tak činí 9,05 miliónu. Většina je napojená na čistírnu odpadních vod.Cena stočného je vypočtena jako podíl celkových tržeb za stočné k objemu vypouštěných odpadních vod do kanalizace. V roce 2017 vzrostla na 32,8 Kč za m3. Nejvyšší je v Libereckém kraji.

Témata:  lidé voda

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.