Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Denně spotřebujeme téměř 89 litrů vody

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Průměrný Čech denně spotřebuje 88,7 litru vody. Ukazují to aktuální data za rok 2017. „Nejvyšší spotřeba vody je v Praze. Převyšuje 109 litrů na osobu za den. Nejnižší je naopak ve Zlínském kraji, kde je o 33 litrů menší. Spotřeba vody v domácnostech meziročně vzrostla o 0,4 litru na obyvatele za den,“ vysvětluje Soňa Horáčková z oddělení statistiky životního prostředí ČSÚ.

Pitná voda stojí průměrně 37,2 Kč za m3 bez DPH. Ve srovnání s předchozím rokem se její cena nepatrně zvýšila. Vypočítává se jako podíl celkových tržeb za vodné k celkovému objemu vody fakturované domácnostem, průmyslu a ostatním odběratelům.Vodou z vodovodů je zásobováno 94,7 % obyvatel. Délka vodovodní sítě meziročně vzrostla o 1,2 % na 78 584 km.

Pokračoval také nárůst podílu obyvatel napojených na kanalizaci. Ve srovnání s rokem 2016 se zvýšil na 85,5 %. Celkový počet obyvatel v domech napojených na kanalizaci tak činí 9,05 miliónu. Většina je napojená na čistírnu odpadních vod.Cena stočného je vypočtena jako podíl celkových tržeb za stočné k objemu vypouštěných odpadních vod do kanalizace. V roce 2017 vzrostla na 32,8 Kč za m3. Nejvyšší je v Libereckém kraji.

Témata:  lidé voda

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

Rodičovský příspěvek poroste. Vláda schválila jeho navýšení

Vláda dnes schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Nově by měl činit 400 000 korun. U dvojčat nebo vícerčat by se částka zvýšila na 800 000 korun. Navýšení se bude týkat dětí narozených po 1. lednu 2027. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Americké uhlí zlevní světové trhy, evropskou elektřinu ale ne

Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.