Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Machinace s pozemky kolem Prahy. Výsledek? ŘSD vyhodilo miliony

Machinace s pozemky kolem Prahy. Výsledek? ŘSD vyhodilo miliony

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Hospodářským novinám (HN) se podařilo zmapovat příběh, stojící za trestním oznámením ministra dopravy Pavla Dobeše včetně jmen lidí a firem, kteří se na podvodech a nevýhodných obchodech s pozemky při stavbě obchvatu Prahy měli podílet. Informují o tom ve čtvrtečním vydání.

V roce 1997 se ŘSD rozhodlo koupit pozemky na trase plánovaného obchvatu metropole v Ruzyni a výpadovky na Karlovy Vary. Se společností Adler Europe podepsalo smlouvu a jako zálohu jí zaplatilo 18,5 milionu korun. Jenže firmě v té době pozemky vůbec nepatřily a sama si je musela nejdřív koupit. Firma je pak státu prodala o 12,5 milionu dráž. A nakonec se zjistilo, že ŘSD tyto pozemky vlastně ani nepotřebuje. "Využili jsme je z pouhé desetiny," potvrdil HN nový šéf ředitelství dálnic René Poruba.

Předloni pak ŘSD část lukrativních pozemků v těsné blízkosti dálnice, které se dají komerčně využít, vyměnilo s podnikatelem Martinem Koberlem. Získalo za ně téměř bezcenné parcely pod dálnicí D5 - v hodnotě 52 korun za metr čtvereční. A navíc od Koberleho ve stejné době nakoupilo sousední pozemky v Ruzyni. Tentokrát už za cenu 3 600 korun za metr čtvereční.

Témata:  silnice, dálnice

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.