Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Domácnosti srší optimismem, podnikatelé už méně

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Konjunkturální průzkum ČSÚ ukázal na mírně nižší důvěru podnikatelů, zato potvrdil stoupající náladu spotřebitelů. Tento výsledek plně odpovídá současné ekonomické situaci.

Průmyslníci si totiž ze všeho nejvíce stěžují na nedostatek pracovní síly, zatímco domácnosti nemají strach o to, že by jejich členové ztratili zaměstnání. U průmyslu navíc hraje svou roli i mírné zhoršení výhledu zahraniční poptávky. Tempo výroby by se tedy mělo mírně snížit, nicméně podnikatelé v průmyslu se budou stále snažit hledat novou pracovní sílu. Rekordní důvěra domácností je také podpořena menšími obavami o budoucí celkovou hospodářskou situaci. S tím mírně kontrastuje jejich úmysl více spořit.

Specifická je situace ve stavebnictví. To i nadále trpí zejména nižším objemem zakázek a ani krátkodobý výhled není úplně příznivý. Nicméně v horizontu přibližně půl roku by se podmínky měly začít zlepšovat, což pravděpodobně odráží očekávání ohledně zvýšeného čerpání evropských dotací v letošním roce.

Celkově očekáváme, že letos ekonomika přidá 3,6 %, když růst bude rozložen zejména mezi investice a spotřebu. Bude pokračovat pozvolný nárůst cenové hladiny, který ale bude více než kompenzován silným růstem mezd. Informoval Viktor Zeisel, Komerční banka.

Témata:  ekonomika lidé podnikatelé

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.