Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krize ve stavebnictví bude pokračovat i v roce 2012

Stavební výroba v Česku se ani v roce 2012 nedostane do kladných čísel a prodlouží sérii poklesů. Vyplývá to ze studie firem CEEC Research a KPMG Česká republika.

Předpovědi vývoje oboru stavebnictví pro rok 2012 ukazují na další zhoršení. Pokles výkonu českého stavebnictví v 2012 by měl podle ředitelů stavebních firem dosáhnout až 8,3 procenta, tj. nejvyšší úrovně za dobu trvání současné krize.

Červencové predikce pro příští rok přitom ukazovaly na celoroční pokles o 2,4 procenta, dubnové předpovídaly snížení výkonu jen o 0,6 procenta. Lednové dokonce naději na alespoň velice mírný růst o 1,6 procenta. Pokles sektoru očekává devět z deseti oslovených ředitelů stavebních společností (86 procent). V červenci šlo o šest firem z deseti (59 procent), v dubnu pouze o čtyři (39 procent) z deseti respondentů. Tento negativní trend podle studie ukazuje, že návrat k růstu českého stavebnictví není možné v nejbližší době očekávat. "V tomto okamžiku je podle mne naprosto jasné, že se krize ve stavebnictví v příštím roce 2012 ještě více prohloubí. Hlavním důvodem bude naprosto neutěšený stav ve stavu finančních prostředků pro dopravní infrastrukturu," konstatoval jednatel firmy Swietelsky stavební Petr Čížek. Pokles čekají jak ředitelé společností zabývajících se pozemním, tak i inženýrským stavitelstvím. Ředitelé společností z pozemního stavitelství očekávají pokles v roce 2012 v 85 procentech případů. Průměr jejich předpovědí vývoje českého stavebnictví v roce 2012 ukazuje na pokles sektoru o 8,7 procenta. Pokles sektoru v roce 2012 očekává devět z deseti ředitelů firem z inženýrského stavitelství. Průměr odpovědí ředitelůtěchto společností ukazuje na pokles celého sektoru o 7,4 procenta. V důsledku zhoršení očekávaného vývoje sektoru jako celku přehodnocují společnosti i plány svých tržeb. Výhled na rok 2012 ukazuje, že pokles svých tržeb očekává největší podíl firem za poslední tři čtvrtletí, tj. 63 procent (50 procent v červenci, 30 procent v dubnu, 19 procent v lednu). Vážený průměr odpovědí všech dotázaných ředitelů stavebních společností aktuálně ukazuje na predikovaný pokles tržeb v roce 2012(v průměru) o 2,9 procenta. Detailnější pohled na situaci z pohledu velikosti firem pak ukázal, že mírně větší pokles očekávají střední a malé firmy (pokles o 3,0 procenta) oproti velkým společnostem (pokles o 2,7 procenta). Snížení svých tržeb očekává nadpoloviční většina v obou segmentech (60 procent středních/malých společností, 68 procent velkých společností). "Na trhu jednoznačně slábne poptávka po stavebních pracích a také vzhledem k rostoucím obavám připravenost stavební práce zahájit. Veřejní zadavatelé ztrácejí víru, že se jim podaří zajistit rozpočet stavby, a raději tak ani nepřipravují projekty a nežádají o stavební povolení. Tím se vyprazdňuje pomyslný zásobník prací a jednou ho bude velmi těžké doplnit a toto zpoždění dohnat," konstatoval místopředseda představenstva společnosti CGM Czech Martin Kouřil. Podle studie by k růstu sektoru nemělo dojít ani v roce 2013. "Vzhledem k stále omezeným možnostem státního rozpočtu a očekávané další krizi ekonomiky, tj. problémům i na straně soukromých investorů, neočekávají ředitelé stavebních firem aktuálně nastartování růstu českého stavebnictví ani v roce 2013," shrnuje studie s tím, že by mělo dojít k poklesu o další 1,1 procenta.

Témata:  stavebnictví krize

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.