Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čínu čeká v roce 2018 zpomalení. Jak správně rozumět čínským statistikám?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

„Věřím pouze statistice, kterou jsem si zfalšoval sám,“ zní můj oblíbený citát Winstona Churchilla, který se v mnoha ohledech přesně hodí na Čínu. Jako všichni si i my v Saxo Bank stěžujeme na kvalitu údajů o Číně. Je jasné, že oficiální čísla o HDP nejsou tím nejlepším nástrojem pro analýzu vývoje největší světové ekonomiky. Jak jednou poznamenal čínský premiér Li Kche-čchiang, údaje o HDP jsou „pouze pro ilustraci“.

Kromě toho nedokáže HDP, které představuje kvantitativní měřítko národního bohatství, změřit transformaci ekonomiky směrem k více kvalitativnímu růstu založenému na technologických inovacích a zelené revoluci. To však neznamená, že by bylo nemožné zjistit, jak na tom ekonomika skutečně je. Následujících pět spolehlivých statistik dokáže podle našeho názoru poskytnout relevantní informace pro všechny, kdo se o čínskou ekonomiku zajímají.

První takovou statistikou je mezinárodní obchod, protože čínský vývoz a dovoz je možné jednoduše porovnat se statistikami ostatních států a zjistit tak, nakolik jsou údaje přesné. Můžeme provádět drobné úpravy vycházející z odlišných přístupů, ale hlavní trendy je v takovém případě těžké manipulovat.

Čínský dovoz zrcadlí snahu zlepšit životní prostředí, roste s objemem železniční dopravy

Obchodní bilance Číny je výrazně ovlivňována mezinárodními vyhlídkami. V roce 2016 se nejprve na zpomalení čínského exportu odrazil nižší růst na rozvíjejících se asijských trzích i oslabení v eurozóně a Spojených státech. Od poloviny roku 2016 dochází k boomu dovozu, což odráží silnou domácí poptávku i odhodlání země vybudovat strategické, zejména ropné rezervy.

Když se podíváme na dovoz, vidíme snahy Číny zlepšit životní prostředí díky strategii Pekingu zaměřené na zvýšení dovozu kvalitnějších surovin. Peking v září 2017 dovozem železné rudy poprvé prolomil hranici 100 milionů tun, což poškozuje lokální, méně kvalitní nabídku. Růst čínského dovozu je také spojován s vyšším objemem nákladní železniční dopravy. V září 2017 se tento ukazatel zvýšil meziročně o 14,6 % (v září dosáhl téměř nejvyšší úrovně od konce finanční krize).

Jak uvádějí Fernald, Hsu a Spiegel v článku „Falšuje Čína svá čísla? Důkazy z dat obchodních partnerů (Is China Fudging its Figures? Evidence from Trading Partner Data)“, objem nákladní železniční dopravy v období 2008 až 2014 představoval nejlepší výsledky mezi jednotlivými alternativními ukazateli dokládajícími čínský dovoz. Tyto ukazatele společně s PMI čínské výroby nabízejí obraz pevné ekonomiky. Pozitivní energie vnímaná během prvního pololetí však mizí. Vzhledem k analýze hlavních ukazatelů, které úspěšně pomohly předpovědět trend ekonomického růstu Číny, očekáváme v příštím roce poněkud horší statistiky. Proč?

Pro Čínu klíčový ukazatel úvěrový impuls poklesl ve 2Q 2017 meziročně o 25 %

Nedávno byla zveřejněna nová čínská data, díky kterým jsme mohli aktualizovat naše interní statistiky týkající se úvěrového impulsu sledující tok nových úvěrů poskytnutých soukromým sektorem. Pro ekonomiku podporovanou úvěry, jakou je Čína, má objem nově poskytnutých úvěrů zásadní význam. Podle našich výpočtů se zdá, že úvěrový impuls v Číně poklesl ve druhém čtvrtletí roku 2017 meziročně přinejmenším o 25 % a dostal se tak na nové minimum od konce finanční krize. Vzhledem k tomu, že tento index předchází ekonomiku zhruba o devět až dvanáct měsíců, v polovině roku 2018 Čína pravděpodobně zažije ekonomické zpomalení. Už nyní se objevují náznaky nižšího růstu.

Průmyslové čínské provincie hlásí negativní roční růst tvorby elektrické energie

Daleko větší starosti nám však dělají údaje o tvorbě elektrické energie získávané z provincií čínským Národním statistickým úřadem. Historicky lze spotřebu energie považovat za jeden z nejlepších ukazatelů čínského ekonomického růstu. Údaje o spotřebě elektřiny jsou poměrně spolehlivé a během let u nich docházelo jen k minimálním revizím. Na národní úrovni je tvorba elektrické energii poměrně stabilní; v září 2017 na 6,2 %.

Některé z nejprůmyslovějších čínských provincií však za posledních několik měsíců hlásí negativní roční růst tvorby elektrické energie. V provincii Ťiang-su, která má nejvyšší HDP na hlavu ze všech čínských provincií, dosáhl úbytek loni v září 22,5 % a v Šan-tungu, kde funguje velká výroba potravin a zpracování potravin se dostal na 17,8 %. Tento pokles vzbuzuje obavy a vzhledem k tomu, že úroveň spotřeby elektřiny představuje účinné zobrazení růstu HDP, potvrzuje to riziko zpomalení.

Závěrem…

…údaje o HDP není možné považovat za nejvhodnější ukazatel zdraví čínské ekonomiky. Jak nás Peking mnohokrát upozornil, jde v podstatě o ilustraci, která nepřesně měří posun k více kvalitativnímu modelu růstu. Klíčovým ukazatelem je spotřeba energie, protože významně koreluje s ekonomickým růstem a nedá se s ním snadno manipulovat. Pokles výroby elektřiny v klíčových průmyslových provinciích ve spojení s poklesem úvěrového impulsu potvrzují riziko ekonomického zpomalení v nadcházejících měsících. Ekonomické zpomalení Číny trh zatím nezahrnul do svých očekávání a bude mít vážný dopad na světovou ekonomiku, protože podle MMF Čína představuje třetinu celosvětového růstového impulsu.

Témata:  Čína ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.