Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak si poradit se začátkem školního roku?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Letní prázdniny se pomalu chýlí ke konci a žáky čeká již za pár dní návrat do školních lavic. Do těch poprvé zamíří i velká řada dětí, které ještě před pár týdny navštěvovaly mateřinky. Jak připravit školáka na zdárný návrat do školy? A jak připravit dítě, které za vzděláním zamíří poprvé? Podívejte se na několik tipů, jak se s tím úspěšně vypořádat.

Připravit předškoláka na vstup do první třídy je skutečně úkol hodný pozornosti. Řada rodičů si nemusí být ani jistá, zda jejich dítě do školy již plně dorostlo. Pro takové případy existují testy školní zralosti, které mohou rodiče s předškolákem podstoupit ve školském poradenském zařízení.

„Nutností je to v případě, že žádají o takzvaný předčasný nástup do školy, což se týká dětí, které dovrší šest let až v průběhu první třídy. Využít je mohou, i pokud uvažují o tom, že by dítěti prodloužili pobyt ve školce ještě o jeden rok,“ vysvětluje Andrea Vedralová ze vzdělávací společnosti School My Project, podle jejíž vzdělávací koncepce v současné době funguje školka, základní škola a gymnázium v Sokolově a rovněž základní škola v Praze.

Předškolák by měl mít osvojené základní dovednosti

U předškoláků je důležité, aby byli na vstup na první stupeň plně připravení. Školní zralost je projevem celkové fyzické i duševní připravenosti dítěte pro školní vzdělávání. Požaduje se, aby se dítě dokázalo vypořádat se změnou prostředí a lidí kolem sebe, ale také se způsobem aktivity, kdy místo her nastává soustavná organizovaná práce. Mění se i role dítěte, kdy začíná plnit roli žáka a nese určitou míru podřízení se zájmu kolektivu.

Dítě se musí naučit odříct si zábavu, plnit úkoly a věci do školy si pravidelně připravovat. Zralý školák musí být připraven nejen mentálně, ale i fyzicky a sociálně. Mezi dovednosti, jež by měl mít zvládnuté, patří například znalost čísel od 1 do 10, písmen ve vlastním jméně, adresy bydliště nebo rozpoznání geometrických tvarů, ale též schopnost se samostatně najíst, obléci se nebo si po sobě uklidit pracovní místo.

Školou dítě nestrašte, motivujte je

U předškoláků i těch, kteří se do školních lavic vracejí po dvou měsících volna, platí, že by je rodiče neměli vizí nadcházejících povinností strašit. Pro učení je důležitá vlastní motivace a ta se dá podpořit hned několika způsoby. Každé dítě je přitom jiné, a tak to, co zabere u jednoho, nemusí zabrat u druhého.

Jednou z možností, jak dítě na vstup či návrat do školy připravit, je společná příprava na nadcházející školní docházku. Může jít například o nákup pomůcek, které si dítě za pomoci rodiče může vybrat samo. Nemusí jít hned o celou výbavu, ale i volná ruka ve výběru penálu či brašny může dítě pozitivně motivovat. „Podobně může fungovat i úprava dětského pokoje či místa pro domácí přípravu,“ dodává Andrea Vedralová.

Motivovat dítě může pomoci i propojení školy s běžným životem. Může jít třeba o rodinný výlet na konci prázdnin na památník, zámek, hrad či jiné významné místo, o němž se dítě bude ve škole za pár týdnů učit. Podobně může zafungovat jednoduchý doma připravený pokus, který zvýší zájem malého žáčka o fyziku, přírodovědu či jiný předmět.

Osvědčené je i průběžné povídání si s dětmi o škole. „V tom by se měla odrážet rodičovská zvědavost, nikoliv obavy, kterými trpí rovněž i někteří rodiče. Při povídání je přitom důležité dětské obavy a strachy nezlehčovat, ale spíše je pomáhat potomkovi překonat,“ říká Andrea Vedralová s tím, že vstup do školy ulehčí třeba i dětská party se spolužáky jako rozloučení s prázdninami.

Témata:  školství Prázdniny děti studenti

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy