Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku ubývá malých obchodů s potravinami. Může za to stát?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V České republice rok od roku ubývá obchodů s potravinami. Za tento pokles může především situace na takzvaném tradičním trhu, tedy u obchodů s rozlohou do 400 m2. V posledních 16 letech jejich počet v tuzemsku klesl z dvaceti tisíc o více než třetinu. Zástupci maloobchodu za tím vidí mimo jiné špatný přístup státu.

Malé a středně velké obchody s potravinami pomalu mizí z mapy České republiky. Ukazují to data společnosti Nielsen, podle kterých se počet prodejen s rozlohou do 400 m2 za posledních 16 let snížil o více než 7 tisíc. Zatímco na začátku tisíciletí v Česku existovalo přes 20 tisíc malých prodejen a samoobsluh, kvůli postupnému poklesu se loni dostaly na méně než 13 a půl tisíce provozů. Jen v loňském roce přitom tento segment zaznamenal meziroční pokles v počtu o 1,5 %. Právě snižující se počet malých a středně velkých jednotek je hlavním důvodem celkového poklesu počtu obchodů s potravinami. „Pod nejvýraznější ztráty se podepsaly nejmenší prodejny s plochou do 50 m2, které s aktuálním počtem 6 223 tvoří nejpočetnější část tradičních obchodů a meziročně zaznamenaly úbytek o 6 %,“ uvedl Lubomír Mechura ze společnosti Nielsen.Podle předsedy Družstva CBA CZ, Romana Mazáka, za tím stojí nedostatečná podpora ze strany státu. „I když se zákazníci vracejí ze supermarketů zpět k nákupům na vesnici, český maloobchod je v posledních letech v krizi. Může za to podporování zahraničních řetězců státem, mnohdy nesmyslné a nadbytečné legislativní požadavky, vysoké zdanění mezd či skokové zvyšování minimální mzdy. Obchod poškozuje také absence ochrany českých distributorů před agresivními obchodními praktikami nadnárodních výrobců,“ uvedl Mazák.

Právě Družstvo CBA CZ se přitom možnému úbytku prodejen vyhnulo. Počet prodejen v jeho síti se od začátku tisíciletí pohyboval okolo sedmi set, v posledních letech však došlo k navýšení až na současných 960 prodejen. „Proti celkovému úbytku malých prodejen bojujeme, jak se dá. Proto jsme vytvořili první tuzemskou franšízovou síť v oblasti širokosortimentních potravin, která poskytuje kompletní služby a plnou podporu členským prodejnám. Vyjednáváme též s dodavateli co nejnižší ceny a pomáháme prodejnám se složitou legislativou či EET. Snažíme se i o určitý přesah, kupříkladu pořádáním soutěží či dětských dnů,“ doplnil předseda družstva sdružujícího velkoobchody a maloobchodní jednotky.Celkový úbytek obchodů s potravinami v tuzemsku zmírňují supermarkety a hypermarkety. První segment zaznamenal od roku 2000 nárůst o téměř 50 % – zatímco na začátku tisíciletí bylo v Česku 900 supermarketů, v loňském roce jich bylo už více než 1300. Nejvýraznější růst ze všech tří segmentů nicméně zaznamenaly hypermarkety. První hypermarket otevřel v Česku v roce 1996, na přelomu tisíciletí jich bylo už 68 a o 16 let později se jejich počet téměř zpětinásobil. „Pod tento vývoj se podepisuje tlak moderních formátů. Významnými faktory jsou i změny nákupního chování, vyšší mobilita obyvatelstva, pokračující urbanizace a změna vnímání nákupního chování lidí, kteří jsou v dnešní hektické době stále méně ochotní trávit volný čas nakupováním,“ uzavřel Mechura.

Témata:  potraviny obchody

Související

Aktuálně se děje

25. května 2026 11:20

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.