Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Britové chtějí mít druhé občanství. Děsí se brexitu?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Referendum o odchodu Velké Británie o odchodu z Evropské Unie změnilo vnímání Britů na dvojí občanství a vlastnictví dvou pasů. S odkazem na poslední průzkum to uvádí server The Independent.

Asi 89 procent britských občanů by chtělo mít druhé občanství a mnozí z nich jsou ochotni za toto privilegium utratit značné množství peněz, ukázal průzkum.

Zhruba 58 procent oslovených přiznalo, že brexit byl motivačním faktorem v jejich rozhodování. Podle dotazování, které provedla společnost CS Global Partners, tři ze čtyř účastníků věří, že druhý pas by jim dal možnost cestovat a objevovat svět s větší lehkostí.

Druhým nejčastěji uváděným důvodem bylo přesvědčení, že druhé nebritské občanství by znamenalo „větší svobodu a lidská práva“, Myslí si to tři z pěti respondentů. Jeden ze šesti Britů pak chce druhý pas kvůli podnikání a pracovním příležitostem.

Z těch, kteří chtěli druhý pas, 15 procent lidí řeklo, že by byli ochotni investovat polovinu svého ročního platu, aby se stali občanem druhé země. Více než 80 procent bylo za tuto výsadu ochotno zaplatit 5 procent svého ročního příjmu.

Micha-Rose Emmettová z CS Global Partners k průzkumu uvedla: „Výsledky ukazují, že lidé nyní více než kdy jindy hledají jistoty a bezpečí uprostřed ekonomické a politické změny.“

Emmettová také věří, že nejistota vyvolaná výsledkem všeobecných voleb by mohla oživit debaty o druhém občanství: „Brexit měl jasný vliv na britské názory na občanství a věřím, že současný politický kontext vyvolá podobnou diskusi. Druhé občanství je pojištění proti sociálně-politickým změnám,“ vysvětluje.

Největší zájem mají Britové o pas Austrálie, za kterou následují USA, Kanada a Německo.

Témata:  Velká Británie Brexit ekonomika EU

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.