Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Britové chtějí mít druhé občanství. Děsí se brexitu?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Referendum o odchodu Velké Británie o odchodu z Evropské Unie změnilo vnímání Britů na dvojí občanství a vlastnictví dvou pasů. S odkazem na poslední průzkum to uvádí server The Independent.

Asi 89 procent britských občanů by chtělo mít druhé občanství a mnozí z nich jsou ochotni za toto privilegium utratit značné množství peněz, ukázal průzkum.

Zhruba 58 procent oslovených přiznalo, že brexit byl motivačním faktorem v jejich rozhodování. Podle dotazování, které provedla společnost CS Global Partners, tři ze čtyř účastníků věří, že druhý pas by jim dal možnost cestovat a objevovat svět s větší lehkostí.

Druhým nejčastěji uváděným důvodem bylo přesvědčení, že druhé nebritské občanství by znamenalo „větší svobodu a lidská práva“, Myslí si to tři z pěti respondentů. Jeden ze šesti Britů pak chce druhý pas kvůli podnikání a pracovním příležitostem.

Z těch, kteří chtěli druhý pas, 15 procent lidí řeklo, že by byli ochotni investovat polovinu svého ročního platu, aby se stali občanem druhé země. Více než 80 procent bylo za tuto výsadu ochotno zaplatit 5 procent svého ročního příjmu.

Micha-Rose Emmettová z CS Global Partners k průzkumu uvedla: „Výsledky ukazují, že lidé nyní více než kdy jindy hledají jistoty a bezpečí uprostřed ekonomické a politické změny.“

Emmettová také věří, že nejistota vyvolaná výsledkem všeobecných voleb by mohla oživit debaty o druhém občanství: „Brexit měl jasný vliv na britské názory na občanství a věřím, že současný politický kontext vyvolá podobnou diskusi. Druhé občanství je pojištění proti sociálně-politickým změnám,“ vysvětluje.

Největší zájem mají Britové o pas Austrálie, za kterou následují USA, Kanada a Německo.

Témata:  Velká Británie Brexit ekonomika EU

Aktuálně se děje

6. října 2025 10:42

Inflace v Česku klesla na 2,3 procenta. Pokles cen zaskočil trh i ČNB

Inflace v Česku v září nečekaně výrazně zpomalila. Tempo růstu hladiny spotřebitelských cen totiž činilo meziročně jen 2,3 procenta, plyne z předběžných dat ČSÚ. Analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů růst čítající 2,6 procenta. Z celkem devatenácti expertních odhadů žádný neodpovídal hodnotě 2,3 procenta, všechny byly vyšší, nejvyšší zněl na 2,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy