Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Marksová: Výroky Babiše ohledně financování platů v sociálních službách jsou zmatené

Michaela Marksová
Michaela Marksová
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Ministerstvo práce a sociálních věcí reaguje na výroky ministra financí Andreje Babiše, který v pondělí oznámil zvýšení platů pracovníků v sociálních službách o 24 procent s tím, že prostředky má najít MPSV v rámci svého rozpočtu. Materiál, který obsahuje i variantu 24% navýšení, má již MPSV připravený k odeslání na vládu. Z návrhu ministra Babiše ale není zřejmá představa o tom, odkud se finance na navýšení platů pracovníků v sociálních službách, což je jedna z dlouhodobých priorit MPSV, vezmou.

„Před pár měsíci jsme jednali o navýšení platů v sociálních službách o 5,1 procent, a panu Babišovi to připadalo příliš. A v pondělí pan ministr oznámil, že platy v sociálních službách zvedne rovnou o 24 procent. Já s tím samozřejmě vřele souhlasím - kde chce ale nalézt peníze? Podle něj se peníze dají nalézt v rámci úspor našeho resortu, které se nám podařilo vytvořit. Jedná se ale o tzv. nespotřebované prostředky Úřadu práce, které MPSV na sociální služby podle zákona použít nesmí,“ uvedla ministryně Marksová.Podle jejích slov je především třeba respektovat zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, na základě kterého je možné použít úspory pouze v té organizační složce státu, kde vznikly. Není možné tyto úspory převádět mezi jednotlivými organizacemi v rámci resortu MPSV. Ministr Babiš představil klíčové parametry státního rozpočtu na rok 2018, aniž by s těmito parametry dopředu seznámil jednotlivá ministerstva a řádněs nimi projednal jejich finanční možnosti a rozpočtové priority. Tento krok navíc přichází o celé tři měsíce dříve, než je v rámci procesu tvorby státního rozpočtu obvyklé.

„Výroky pana ministra Babiše ohledně financování platů pracovníků a poskytovatelů sociálních služeb jsou zmatené, pro zvýšení jistoty těchto zaměstnanců považuji za nezbytné, aby Ministerstvo financí zabezpečilo výdaje na platy z rozpočtu na příslušný rok a nikoliv z případných úspor,“ dodala ministryně Marksová.Stav nároků z tzv. nespotřebovaných výdajů (NNV) za MPSV:

k 30. dubnu 2017 celkem 5,1 miliardy korun; z této částky je pro MPSV určeno 574 milionů, z čehož 374 milionů je určeno na agendové IT systémy, zbylých 200 milionů by mohlo být použito právě na dofinancování sociálních služeb; pro Úřad práce ČR činí částka 4,5 miliardy korun (výdaje na APZ, dávky SSP atd.); při jednání o rozpočtu MPSV na rok 2017 bylo s MF dohodnuto, že nároky z nespotřebovaných výdajů ÚP ČR budou letos použity ke krytí výdajů ÚP ČR, aby se spotřebovaly.

Tyto NNV nelze podle zákona použít k financování výdajů jiné organizační složky státu (zde MPSV) a nejsou tedy k dispozici pro dofinancování sociálních služeb.

Co přesně říká zákon (§ 47 odst. 2 rozpočtových pravidel): (2) Organizační složka státu vypočítá nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku podle odstavce 1 písm. d). O částku těchto nároků může překročit rozpočet výdajů běžného roku při dodržení účelovosti podle odstavce 5. Každou částku, o kterou se při využívání tohoto práva rozhodne tento rozpočet překročit, zanese do evidence nároků z nespotřebovaných výdajů a zařadí na příslušnou položku a paragraf rozpočtové skladby. Tím se stane oprávněnou překročit rozpočet výdajů podle § 25 odst. 1 písm. b) a tato částka se stane součástí konečného rozpočtu výdajů. O každou takovou částku se částka nároků z nespotřebovaných výdajů sníží.

Témata:  Michaela Marksová,  Andrej Babiš,  Ministerstvo práce a sociálních věcí

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.