Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaké jsou největší překážky podnikání v Česku?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Časté změny zákonů, nařízení a vyhlášek, vysoké pojistné odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, četnost různých podání finančnímu nebo celnímu úřadu či zdlouhavé čekání na různá rozhodnutí státních orgánů či soudů. To vše označují podnikatelé za největší překážky jejich podnikání. Vyplývá to z nejnovějšího šetření mezi podnikateli, které provedla Hospodářská komora mezi více než 800 firmami a živnostníky v ČR.

„Vláda tvrdí, že se regulace nezvyšuje, ale odbourává. Proti tomu ale mimo jiné hovoří čísla, přes 80 % všech respondentů odpovědělo, že se v roce 2016 oproti předchozímu roku regulatorní zátěž podnikatelů zvýšila. Jen 0,4 % podnikatelů odpovědělo, že se regulatorní zátěž meziročně snížila,“ komentoval výsledky ankety prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý během kulatého stolu na půdě Hospodářské komory, ke kterému dnes usedli představitelé ODS, ANO, KDU-ČSL, TOP09 nebo KSČM.  

Hospodářská komora proto dlouhodobě apeluje na politiky, aby dali zelenou Právnímu elektronickému servisu pro podnikatele. Ten by jednak zpřístupnil všechny zákony a předpisy ukládající podnikatelům nějaké povinnosti na jednom místě a současně umožnil firmám a podnikajícím fyzickým osobám jejich přehlednou správu.

Nejhorší hodnocení od podnikatelů v oblasti platební povinnosti v daňovém systému získaly vysoké pojistné odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Česká republika totiž má jedno z nejvyšších zatížení práce v EU i v OECD. Proto také Hospodářská komora prosazuje i v souvislosti se zavedením nových regulací jako je EET nebo kontrolního hlášení plošné snížení celkové daňové zátěže či odvodových povinností.

Diskutovat s podnikateli na v pořadí již druhé předvolební diskusi Politika & Podnikání | Volby 2017, jejímž tématem byla regulatorní zátěž: „Česká republika, země razítkům a lejstrům zaslíbená“, přišli ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL, místopředseda ODS a starosta obce Líbeznice Martin Kupka, poslanci Pavel Šrámek za ANO a František Laudát za TOP 09 i poslankyně a místopředsedkyně KSČM Miloslava Vostrá.

Do ankety Hospodářské komory se zapojilo přes 800 podnikatelů. Téměř 93 % všech respondentů tvořily mikro, malé a střední firmy. Z větší části se jednalo o právnické osoby. Partnerem předvolebních diskusí podnikatelů s politiky je EMPRESA MEDIA, a.s. (Týden, TV Barrandov a FaktorS).

Témata:  podnikatelé lidé ekonomika manažeři

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.