Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mzdy porostou i letos. Firmy nebudou propouštět, chystají se nabírat nové lidi

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vloni navýšilo mzdy svým zaměstnancům přes 80 % středních a velkých firem. Dvě pětiny všech firem navíc svým zaměstnancům vyplatily 13. plat či mimořádnou odměnu v podobné výši, firmy nad 250 zaměstnanců 13. plat poskytly dokonce v 70 % všech případů. I v roce 2017 se chystají tři pětiny zaměstnavatelů svým zaměstnancům přidat, u velkých firem to je dokonce drtivá většina (85 %). Vyplývá to z nejnovější ankety Hospodářské komory mezi podnikateli.

„Podíl podnikatelů, kteří hodnotili svoji situaci pozitivně, se proti zářijovým očekáváním zvýšil. Naprostá většina MSP (83 %) uvedla, že jejich celková ekonomická situace byla v druhém pololetí roku 2016 stejná nebo příznivější, než v pololetí předchozím,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na nejnovější výsledky Komorového barometru, tedy ankety organizované jednou za půl roku a která přináší informace reflektující každodenní problémy podnikání i všeobecnou ekonomickou situaci v zemi.

Dobré výsledky podniků pocítili také jejich zaměstnanci na svých výplatních páskách. Dvě třetiny všech firem v loňském roce zvyšovaly mzdy svých zaměstnanců. Pětina firem přidávala více než 5 % a každá desátá firma zvyšovala mzdy o více než 7 %. Mzdy zvyšovaly hlavně střední a velké firmy (přes 80 %).

Dvě pětiny všech firem navíc odpověděly, že svým zaměstnancům vyplatily 13. plat či mimořádnou odměnu v podobné výši. Takového benefitu se dočkali především zaměstnanci středních a zejména velkých firem. Právě u firem nad 250 zaměstnanců 13. plat poskytlo dokonce 70 % všech respondentů.

Více než 90 procent firem bude během prvního pololetí letošního roku nabírat nové zaměstnance nebo zachová jejich současný stav. Stejně jako v druhé půlce loňského roku nejvíce plánují nabírat střední firmy a zpracovatelský průmysl.

Také v roce 2017 plánují zvyšovat mzdy tři pětiny firem, u velkých firem je k tomu chystá dokonce drtivá většina (85 %). Polovina firem bude přitom navyšovat mzdy až o 5 %. Téměř třetina mikro a malých firem je ale opatrnější a hlásí, že zatím zvyšovat mzdy neplánuje. To může souviset i s další vlnou EET, která se od března 2017 bude vztahovat nově vedle velkoobchodu i na maloobchod. Dle oborového členění se navýšení týká 80 % firem ve zpracovatelském průmyslu a více než poloviny stavebních firem, a to i přes krizi, v jaké se odvětví v současnosti ocitá.

V návaznosti na výsledky Komorového barometru a vlastních analýz ale Hospodářská komora varuje před zvyšováním regulatorní zátěže ze strany státu. „Přílišné zatížení by totiž mohlo zadusit letošní očekávaný růst a zbrzdit rostoucí fázi ekonomického cyklu. Letošní růst bude dle odhadů Hospodářské komory ČR výrazně vyšší než loňský a bude se blížit 3 %. Zároveň upozorňujeme, že z dat malých a středních podniků vyplývá, že v roce 2017, minimálně v jeho prvním pololetí, dojde k další vlně zdražování, která bude mít za následek vyšší inflaci (až 3 %) než v současnosti odhaduje Ministerstvo financí nebo Česká národní banka,“ tvrdí Dlouhý.

Aktuální Komorový barometr byl realizován v průběhu ledna 2017 a reagovalo na něj 543 respondentů – členů Hospodářské komory ČR všech velikostí a oborů. Většinu (69 %) respondentů tvoří mikro a malé firmy do 49 zaměstnanců.

Témata:  firmy,  platy / mzdy,  zaměstnanci,  zaměstnavatelé

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.