Dvojí výklad zákona: Text o EET musí mít na webu i ten, kdo přes něj neprodává

Zatímco takzvané EET cedulky vylepila většina gastronomických podniků, o skutečnosti, že stejný text musí být umístěn i na jejich webových stránkách, ví již málokdo. A to i v případě, kdy web neslouží k prodeji - stačí, aby na něm prezentovaly zboží nebo služby.

Podobu a aplikaci "EET cedulek" konkrétně upravuje § 25 Zákona o evidenci tržeb, tedy ten, který zároveň definuje přesné znění textu. Metodika k výkladu zákona pak paragraf upřesňuje. Informační povinnost podle ní dopadá také na poplatníka, který nabízí zboží nebo služby na internetových stránkách. Z užité formulace tedy vyplývá, že se podmínka neomezuje pouze na weby, kde dochází k prodeji. Poplatník splní uvedenou povinnost umístěním textu na libovolném místě dostatečně viditelném pro každého návštěvníka webových stránek.

"Vzhledem k tomu, že velká řada klientů o nařízení neví, rozhodli jsme se jim povinnost připomenout. Podle našich informací je některými kontrolami totiž umístění textu na webu skutečně vyžadováno, jakkoli je to v případě běžných webových prezentací hospod, restaurací a kaváren nelogické," uvádí Petr Filipec, provozní ředitel Storyous. "Doporučujeme text umístit do patičky homepage, přijatelná by podle našich informací měla být i varianta zkrácené informace s následným proklikem na plné znění textu. Ministerstvo financí pak prosíme, aby sjednotilo kontrolní pokyny pro Finanční správu a Celní správu a chybějící text nebyl penalizován v případě, kdy chybí na stránkách, které mají pouze prezentační charakter a nerealizuje se přes ně žádná z forem prodeje.”