Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důvěra v německou ekonomiku si v lednu výrazně polepšila

Ekonomika, ilustrační fotografie
Ekonomika, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Důvěra v německou ekonomiku, měřená indikátorem institutu ZEW si v lednu výrazně polepšila. Z odpovědí 350 expertů z oblasti finančního trhů vyplývá, že současnou situaci hodnotí nejlépe od roku 2011. 

Hodnocení současné situace se totiž ve srovnání s prosincem vylepšilo o téměř 11 bodů na 77,3 bodu. Na těchto úrovních se index nacházel naposledy před více než pěti lety. Pozitivněji finanční experti hodnotí i výhled za šest měsíců, ačkoli tato složka za očekáváními trhu zaostala. 

ZEW index se tak přidal k dalším indikátorům, které naznačují, že německé ekonomice by se v letošním roce mělo dařit. Důvěra v oblasti průmyslu je nejvyšší od roku 2014. Ze svého dramatického propadu v srpnu a září loňského roku se rychle vzpamatovala i důvěra v oblasti služeb. Situace na trhu práce se dále zlepšuje, přičemž náladu německým domácnostem zlepšují náladu i rostoucí mzdy. Po loňském růstu HDP o 1,9 % tak i letošní rok začíná pro německou ekonomiku slibně. To je pochopitelně dobrá zpráva i pro Českou republiku, která je na německé hospodářství silně navázaná. Informovala Jana Steckerová, Ekonom, Komerční banka.

Témata:  ekonomika Německo

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.