Zvyšování sazeb v Polsku může přijít dříve

Také se dozvíme, jak se vyvíjely české maloobchodní tržby v listopadu. Ty podle našeho odhadu vzrostly o 3,9 % y/y. K ochotě domácností utrácet přispívá klesající nezaměstnanost, která vytváří tlak na růst mezd. Ty ve třetím čtvrtletí loňského roku vzrostly v nominálním vyjádření o 4,5 % y/y.

Ani v prosinci česká inflace nezastavila svůj růst a dokonce se poprvé od roku 2012 vyšplhala na 2% inflační cíl ČNB. To by centrální bance mělo dostatečně uvolnit ruce na to, aby už ve druhém čtvrtletí letošního roku přistoupila k opuštění kurzového závazku, jak předpokládáme. V lednu sice inflace ještě klesne zpět pod dvě procenta, v únoru se však na cíl opět vrátí a bude se zde držet po zbytek celého letošního roku. Dobrou zprávou je, že k vyšší inflaci nepomáhají pouze ceny pohonných hmot a ceny potravin, ale i jádrová inflace. Prosincová inflace navíc výrazně předčila očekávání samotné centrální banky. Ta předpokládala výsledek o 0,7 pb nižší.

Zrušení kurzového závazku v Q217 by nemělo stát v cestě ani dnešní jmenování dvou nových členů bankovní rady. Těmi se stali Oldřich Dědek a Marek Mora. Marek Mora působil od září 2002 do dubna 2003 jako poradce Jiřího Rusnoka na ministerstvu průmyslu a obchodu, takže by se mohl v bankovní radě následovat jeho linii. Oldřich Dědek se v minulosti nechal slyšet, že by se zaváděním kurzového závazku váhal a tak lze předpokládat, že ani jeho rušení brzdit nebude. Oba dva nastoupí do ČNB 13. února.

Témata:  Polsko,  banky,  ekonomika