Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

dTest: Tři nejvýznamnější změny, které spotřebitelům přinesl rok 2016

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Rok 2016 byl na spotřebitelskou legislativu bohatý. Přinesl nový způsob řešení spotřebitelských sporů, dodavatelům energií zákon nařídil, aby svým zákazníkům říkali pravdu, a nový zákon o spotřebitelském úvěru má zatočit s lichváři.

Spotřebitele mají ze zákona řadu práv, ale pokud by se kvůli každé zamítnuté reklamaci museli soudit, ve výsledku by to vzdali dříve, než by spor vůbec začal. Advokáti jsou drazí a zákony složité. Právě s tímto problémem se Evropská unie rozhodla bojovat a její členské státy musely vymyslet, jak řešit spotřebitelské spory levně a efektivně. „Česká republika to vyřešila po svém a spory rozdělila mezi Českou obchodní inspekci, Finančního arbitra, Český telekomunikační úřad a Energetický regulační úřad,“ říká Miloš Borovička, právní poradce dTestu, a dodává: „Každá z institucí ale spory řeší v trochu jiném režimu a s jinými pravomocemi vůči spotřebitelům a podnikatelům. Například ČOI má jen vést strany sporu k dohodě a závazně nerozhoduje, ostatní rozhodují ve správním řízení a rozhodnutí má podobné účinky jako rozsudek.“ Pro řešení sporů v rámci celé Evropské unie a především pro pomoc spotřebitelům při nákupech ze zahraničních e-shopů vznikla tzv. platforma online řešení sporů. V každém členském státě má teď být instituce, která zahraničním spotřebitelům pomůže vyřešit spor s místním obchodníkem. Většinou se jedná o Evropská spotřebitelská centra. U nás toto centrum působí při ČOI a svou stížnost na evropského podnikatele můžete vložit na webové adrese http://ec.europa.eu/odr.

Už od ledna 2016 platí také novela energetického zákona, která dodavatelům elektřiny a plynu nařizuje, aby spotřebitelům sdělovali úplné a pravdivé informace, které jsou potřeba pro změnu dodavatele. „Je velmi špatnou vizitkou českých dodavatelů, že je zákon musí nutit poskytovat informace. Navíc svou povinnost nadále často porušují,“ říká Borovička a dodává: „Říci zákazníkovi, jaký typ smlouvy má a kdy mu končí závazek, případně co by mu hrozilo za předčasné ukončení smlouvy, by měla být základní podnikatelská slušnost.“ Od letošního roku se rovněž změnila pravidla pro zrušení smlouvy na dodávky energií, pokud ji spotřebitel uzavřel přes internet, telefon či mimo prostory obvyklé k podnikání. Smlouvu lze vypovědět až patnáct dní po zahájení dodávek.

Třetí velkou změnou je zcela nový zákon o spotřebitelských úvěrech. Ten přinesl rozsáhlou regulaci poskytovatelů úvěrů. Předpokládá se, že během dvou let, kdy bude probíhat licenční řízení, se může jejich počet snížit z dnešních desítek tisíc na maximálně několik stovek. „Pro spotřebitele je asi nejdůležitější, že se sjednotila pravidla prakticky pro všechny spotřebitelské úvěry. Pod jednou úpravou jsou mikropůjčky i hypotéky, což je dobré pro lepší informovanost spotřebitelů,“ říká Borovička a dodává: „Zákon tak například jednotně řeší povinnost přezkoumávat, zda je zájemce o půjčku schopen splácet, ale i předčasné splacení hypoték. Omezil také sankce, které často spotřebitele likvidovaly více než úroky, strop je nastaven maximálně na polovinu celkové výše úvěru. Pokuta současně nikdy nesmí přesáhnout 200 000 Kč.“ Poněkud nenápadně provedl doprovodný zákon další zásadní změnu ve vymáhání pohledávek po spotřebitelích – zakázal totiž rozhodčí řízení se spotřebiteli. Rozhodčí řízení bylo zejména v minulosti zneužíváno pro vymáhání dluhů z neplatných smluv a neadekvátních pokut. Řada rozhodců však dokáže rozhodnout dříve než soud a stejně spravedlivě. Největší problémy navíc už soudy i novější pravidla pro rozhodce vyřešily. Zmizela tak jedna z alternativ, jak řešit problémy, a agenda se přesune zpět na soudy. To určitě nepřinese zrychlení již tak pomalých soudních procesů.

Témata:  dTest lidé

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.