Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zahraniční fondy zaznamenávají nárůst

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Asociace pro kapitálový trh (AKAT) dnes zveřejnila informace o vývoji asset managementu, kolektivního investování a custody za třetí čtvrtletí roku 2016. Celkový objem majetku, investovaný přes členy Asociace do investičních nástrojů, dosahoval k 30.9.2016 výše 1,234 bilionu korun. Domácnosti a instituce mají naspořeno v domácích a zahraničních fondech kolektivního investování nabízených v České republice 415,85 miliard Kč. Během třetího čtvrtletí 2016 majetek ve fondech kolektivního investování zaznamenal nárůst o 14,70 miliardy Kč, tj. o 3,67 % (z 401,15 mld. Kč k 30.6.2016 na 415,85 mld. Kč k 30.9.2016). Při rostoucím počtu investorů tak již každý sedmý Čech investuje do fondů. 

Ze zveřejněných dat vyplývá, že vykazovaná statistika představuje majoritu trhu správců aktiv v České republice. Celkový objem majetku, svěřený správcům aktiv v ČR nebo jejich prostřednictvím správcům aktiv v zahraničí, dosáhl k 30.9.2016 výše 1,234 bilionu korun a vzrostl během třetího čtvrtletí roku 2016 o 24,556 miliard Kč (z 1,210 bn Kč k 30.6.2016 na 1,234 bn Kč k 30.9.2016).

Tato data jsou publikována v konsolidované podobě společně za tuzemské i zahraniční obchodníky s cennými papíry a investiční společnosti nabízející investiční služby v ČR. Korekce o započtení duplicitních dat při správě majetku a fondů jsou již v uvedených datech zahrnuty.

Investice ve fondech:

Majetek v podílových fondech vzrostl během třetího čtvrtletí roku 2016 o 14,70 miliardy korun (tj. 3,67 %). Z toho hodnota majetku v domácích fondech vzrostla o 10,80 miliard korun (tj. o 5,07 %) a zahraniční fondy zaznamenaly nárůst o 3,91 miliard korun (tj. o 2,08 %). Nárůst majetku zaznamenala aktiva fondů peněžního trhu, akciových fondů, nemovitostních fondů, smíšených fondů a dluhopisových fondů. Naopak pokles aktiv se projevil u fondů fondů a strukturovaných fondů.

Obyvatelstvo a instituce drží v domácích a zahraničních podílových fondech nabízených v České republice celkem 415,85 miliard Kč (k 30.9.2016), přičemž 82 % objemu majetku je drženo fyzickými osobami a 18 % je drženo právnickými osobami.

Největší zprostředkovatelé:

Mezi pětici největších zprostředkovatelů domácích a zahraničních fondů kolektivního investování v České republice patří k 30.9.2016 skupina České spořitelny (106,08 mld. Kč), skupina ČSOB (97,29 mld. Kč), skupina Komerční banky (58,76 mld. Kč), skupina UniCredit Bank (27,60 mld. Kč) a Conseq (26,35 mld. Kč).

Fondy kvalifikovaných investorů:

Členové Asociace pro kapitálový trh mají pod svou správou také Fondy kvalifikovaných investorů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedené statistice domácích a zahraničních fondů (v objemu majetku investovaného prostřednictvím členů asociace v celkové výši 1,234 bn Kč, uvedeném v první části této tiskové zprávy, Fondy kvalifikovaných investorů zahrnuty jsou). K 30.9.2016 byla výše objemu majetku obhospodařovaného ve Fondech kvalifikovaných investorů členů AKAT 74,69 mld. Kč. Od prvního čtvrtletí byla do statistiky Fondů kvalifikovaných investorů doplněna také jejich administrace v celkové výši 21,33 mld. Kč k 30.9.2016. Objem majetku spravovaný nebo administrovaný ve Fondech kvalifikovaných investorů tak dosahuje k 30.9.2016 celkové výše 96,02 mld. Kč.

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.