Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zahraniční fondy zaznamenávají nárůst

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Asociace pro kapitálový trh (AKAT) dnes zveřejnila informace o vývoji asset managementu, kolektivního investování a custody za třetí čtvrtletí roku 2016. Celkový objem majetku, investovaný přes členy Asociace do investičních nástrojů, dosahoval k 30.9.2016 výše 1,234 bilionu korun. Domácnosti a instituce mají naspořeno v domácích a zahraničních fondech kolektivního investování nabízených v České republice 415,85 miliard Kč. Během třetího čtvrtletí 2016 majetek ve fondech kolektivního investování zaznamenal nárůst o 14,70 miliardy Kč, tj. o 3,67 % (z 401,15 mld. Kč k 30.6.2016 na 415,85 mld. Kč k 30.9.2016). Při rostoucím počtu investorů tak již každý sedmý Čech investuje do fondů. 

Ze zveřejněných dat vyplývá, že vykazovaná statistika představuje majoritu trhu správců aktiv v České republice. Celkový objem majetku, svěřený správcům aktiv v ČR nebo jejich prostřednictvím správcům aktiv v zahraničí, dosáhl k 30.9.2016 výše 1,234 bilionu korun a vzrostl během třetího čtvrtletí roku 2016 o 24,556 miliard Kč (z 1,210 bn Kč k 30.6.2016 na 1,234 bn Kč k 30.9.2016).

Tato data jsou publikována v konsolidované podobě společně za tuzemské i zahraniční obchodníky s cennými papíry a investiční společnosti nabízející investiční služby v ČR. Korekce o započtení duplicitních dat při správě majetku a fondů jsou již v uvedených datech zahrnuty.

Investice ve fondech:

Majetek v podílových fondech vzrostl během třetího čtvrtletí roku 2016 o 14,70 miliardy korun (tj. 3,67 %). Z toho hodnota majetku v domácích fondech vzrostla o 10,80 miliard korun (tj. o 5,07 %) a zahraniční fondy zaznamenaly nárůst o 3,91 miliard korun (tj. o 2,08 %). Nárůst majetku zaznamenala aktiva fondů peněžního trhu, akciových fondů, nemovitostních fondů, smíšených fondů a dluhopisových fondů. Naopak pokles aktiv se projevil u fondů fondů a strukturovaných fondů.

Obyvatelstvo a instituce drží v domácích a zahraničních podílových fondech nabízených v České republice celkem 415,85 miliard Kč (k 30.9.2016), přičemž 82 % objemu majetku je drženo fyzickými osobami a 18 % je drženo právnickými osobami.

Největší zprostředkovatelé:

Mezi pětici největších zprostředkovatelů domácích a zahraničních fondů kolektivního investování v České republice patří k 30.9.2016 skupina České spořitelny (106,08 mld. Kč), skupina ČSOB (97,29 mld. Kč), skupina Komerční banky (58,76 mld. Kč), skupina UniCredit Bank (27,60 mld. Kč) a Conseq (26,35 mld. Kč).

Fondy kvalifikovaných investorů:

Členové Asociace pro kapitálový trh mají pod svou správou také Fondy kvalifikovaných investorů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedené statistice domácích a zahraničních fondů (v objemu majetku investovaného prostřednictvím členů asociace v celkové výši 1,234 bn Kč, uvedeném v první části této tiskové zprávy, Fondy kvalifikovaných investorů zahrnuty jsou). K 30.9.2016 byla výše objemu majetku obhospodařovaného ve Fondech kvalifikovaných investorů členů AKAT 74,69 mld. Kč. Od prvního čtvrtletí byla do statistiky Fondů kvalifikovaných investorů doplněna také jejich administrace v celkové výši 21,33 mld. Kč k 30.9.2016. Objem majetku spravovaný nebo administrovaný ve Fondech kvalifikovaných investorů tak dosahuje k 30.9.2016 celkové výše 96,02 mld. Kč.

Témata:  ekonomika

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.