Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Britská Columbie: Příběh Zlatého trojúhelníku

Zlato, ilustrační fotografie
Zlato, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Poptávka po drahých kovech v současné době neustále narůstá a zlata se nestačí těžit tolik, aby vůbec stačilo držet tempo se zájmem investorů. Jediné, co by tuto situaci mohlo „zmírnit“ by byla nová naleziště zlata. Jedním z nich je oblast zvaná „The Golden Triangle“ (Zlatý trojúhelník) nacházející se na americkém kontinentu. Informuje Jakub Petruška, investiční analytik, Zlaťáky.cz

Zlatý trojúhelník leží v severozápadní části Kanady v Britské Kolumbii. Toto místo je jedním z nejvýznamnějších světových nalezišť a dál nabízí obrovský nerostný potenciál. Je to místo, které ukrývá miliardy dolarů v podobě neobjeveného zlata, stříbra nebo mědi, a které stále není zcela prozkoumáno. Oblast, která byla ještě nedávno skryta zájmům celého světa.

Co o tomto „pokladu“ víme? Ještě předtím, než se Kanada stala oficiálně státem, byla oblast, známá jako Zlatý trojúhelník, centrem zájmu zlatokopů, kteří chtěli rychle zbohatnout. V roce 1861 objevil francouzský Kanaďan, hledač pokladů a dobrodruh Alexander „Buck“ Choquette u soutoku řek Anuk a Stikine drahý kov. Tím odstartoval v této oblasti zlatou horečku a zlatokopové se sem začali jen hrnout.

 Po několika letech byla severně odtud objevena ještě významnější oblast v regionu Cassiar. Na tomto místě objevil jeden zlatokop dosud největší v Britské Kolumbii zaznamenaný zlatý valoun, který vážil 73 uncí. A třetím pomyslným vrcholem tzv. Zlatého trojúhelníku byla oblast Atlin, která se nachází na východním břehu stejnojmenného jezera. Kromě pokračující těžby zlata je tato oblast oblíbenou turistickou destinací.

 První objevy

Zlatý důl Premier: Prvním velkým objevem v oblasti Zlatého trojúhelníku byl zlatý důl Premier, který zahájil svou činnost v roce 1918. Zpravodajská agentura Christian Science Monitor označila v té době tento důl za jeden z největších stříbrných a zlatých dolů na světě. Důl Snip: Tento důl byl objeven v roce 1964. Vysoce kvalitní důl vyprodukoval od roku 1991 do roku 1999 přibližně jeden milion uncí zlata s průměrnou produkcí 27,5 gramů na tunu. Důl Eskay Creek: Tento důl se nachází u řek Unuk a Iskut. Vznikl v roce 1988, kdy se po 109 vrtech průzkumu ukázalo, že obsahuje nejméně 5 uncí zlata na tunu. Tento důl se stal pátým největším na světě s produkcí více než 3 miliony uncí zlata a 160 miliony uncí stříbra.

V dřívější době byla těžba ekonomicky velmi náročná, například i proto, že v této odlehlé oblasti chyběla dostatečná infrastruktura. Energetická náročnost, logistika a pracovní síly obrovsky zvyšovaly nákladovost. Dnes je situace úplně jiná a činnost ve Zlatém trojúhelníku jede na plné obrátky. V současné době je tato oblast snáze dopravně dostupná a nové investice do infrastruktury výrazně snižují náklady a energetickou náročnost pro společnosti zde působící.

Navzdory tomu, že se v této oblasti provádějí další průzkumy, objevují se další ložiska, staví nové doly a oblast se celkově zpřístupňuje, je podle vládní zprávy Britské Kolumbie objevena jen velmi malá část surovin. Odhaduje se, že k dnešnímu dni bylo ze Zlatého trojúhelníku vytěženo pouhých 0,0006 % z celkového množství v dané oblasti. Je jen otázkou času, kdy bude tento obrovský potenciál naplno objeven.

Témata:  zlato

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.