Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Studenti touží po přivýdělku, praxe je jako motivace k hledání práce podřadná

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Středoškoláci i vysokoškoláci touží zejména po přivýdělku, praxe je jako motivace k hledání práce podřadná. I přes to je 40 procent studentů zaměstnáno v oboru, kterému se chtějí věnovat. Firmy takovým zaměstnancům platí nejčastěji mezi 50 a 90 korunami za hodinu. 80 procent studujících však kromě výplaty dostává i kapesné či stipendium. S penězi mladí lidé nakládají s rozumem, čtyři z pěti si spoří, a pokud mají závazky, splácejí je svědomitě. Vyplývá to z průzkumu, který pro Raiffeisenbank zpracovala agentura IPSOS.

Studentská léta jsou příjemnou, nicméně poměrně nákladnou součástí života. Nejvíce studenti utratí za jídlo a oblečení či kosmetiku. U 40 % studujících je položkou v rozpočtu také bydlení. V Praze, kde studuje více než 120 tisíc vysokoškoláků, se lze na koleji ubytovat již za cca 2 tisíce korun měsíčně. „Pokoj ale sdílíte se třemi spolubydlícími. Pokud hledáte kvalitu, můžete za jednolůžkový pokoj zaplatit i přes 7 tisíc za měsíc,“ komentuje reálnou situaci studentka VŠE Eliška Ctiborová.

Student, který bydlí v průměrném podnájmu se dvěma spolužáky, se však do této částky vejde i s dalšími základními náklady, jako je Lítačka, menza a telefon.

Práce hlavně jako zdroj peněz

„Z našeho nového průzkumu vyplývá, že celkem 96 % studentů středních i vysokých škol alespoň občas pracuje. S vyšším věkem pak stoupá počet těch, kteří mají při škole stálou práci, na úkor nárazově pracujících. Dva z pěti vysokoškoláků pracují celoročně, zatímco na střední škole má téměř stejné množství studentů jen nárazové brigády,“ říká Roman Přeučil, produktový manažer Raiffeisenbank.

40 % studentů pracuje v oboru, ve kterém by chtěli působit i v budoucnu. Jen polovina z nich si však tuto práci zvolila také kvůli praxi. Jasnou motivací je u všech pracujících studentů přivýdělek, ať už se jedná o jediný příjem nebo pouze o přilepšení. Kapesné od rodičů či stipendium od školy dostávají čtyři z pěti respondentů.

Studenti běžně nemají nadprůměrné výdělky, pouze jedna pětina si vydělá více než 10 tisíc korun měsíčně. Stejné množství studujících pak na výplatní pásce nemá více než 3 tisíce. Nejčastěji (u dvou třetin respondentů) se hodinový výdělek studujících pohybuje mezi 50 a 90 korunami.

Studenti jsou zodpovědní

Celých 81 % studentů myslí při hospodaření s penězi i na budoucnost a alespoň nějakým způsobem si spoří. Plnoletí studenti již také mohou využívat úvěrové produkty a kreditní karty. „Zejména kreditní karty jsou díky slevovým a bonusovým programům mezi studenty poměrně oblíbené. Splácejí je bez větších problémů a nepozorujeme u nich žádné odchylky od ostatních klientů,“ potvrzuje Roman Přeučil z Raiffeisenbank, a dodává: „Z našich statistik také jasně vyplývá, že studenti často nakupují kartou, a to i když se jedná o malé částky. Z bankomatu vybírají spíše sporadicky. Na rozdíl od ostatních klientů častěji využívají možnost vedení účtu v cizí měně, což je spojeno zejména s cestováním či studiem v zahraničí. Mezi nejoblíbenější měny patří Euro, Americký dolar a Britská libra.“

Pokud si studenti půjčují, jedná se většinou pouze o drobné úvěry na pokrytí aktuálních potřeb.

Raiffeisenbank aktuálně v rámci probíhající marketingové kampaně studentům nabízí možnost zřízení eKonta Student zcela zdarma s bonusem 555 korun.

Témata:  studenti práce

Související

Aktuálně se děje

24. září 2025 11:01

Levnější internet a volání pro lidi v nouzi pokračuje i po superdávce

Telefon a internet patří dnes mezi základní potřeby – umožňují být v kontaktu s rodinou, vyřizovat práci i jednat s úřady. Vláda proto dnes schválila novelu nařízení vlády č. 500/2021 Sb., o podmínkách poskytování zvláštních cen hlasové komunikační služby a služby přístupu k internetu osobám se zvláštními sociálními potřebami, která zajišťuje, že zvýhodněné tarify pro lidi v nouzi a osoby se zdravotním postižením budou fungovat i po zavedení nové „superdávky“.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.