Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Studenti touží po přivýdělku, praxe je jako motivace k hledání práce podřadná

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Středoškoláci i vysokoškoláci touží zejména po přivýdělku, praxe je jako motivace k hledání práce podřadná. I přes to je 40 procent studentů zaměstnáno v oboru, kterému se chtějí věnovat. Firmy takovým zaměstnancům platí nejčastěji mezi 50 a 90 korunami za hodinu. 80 procent studujících však kromě výplaty dostává i kapesné či stipendium. S penězi mladí lidé nakládají s rozumem, čtyři z pěti si spoří, a pokud mají závazky, splácejí je svědomitě. Vyplývá to z průzkumu, který pro Raiffeisenbank zpracovala agentura IPSOS.

Studentská léta jsou příjemnou, nicméně poměrně nákladnou součástí života. Nejvíce studenti utratí za jídlo a oblečení či kosmetiku. U 40 % studujících je položkou v rozpočtu také bydlení. V Praze, kde studuje více než 120 tisíc vysokoškoláků, se lze na koleji ubytovat již za cca 2 tisíce korun měsíčně. „Pokoj ale sdílíte se třemi spolubydlícími. Pokud hledáte kvalitu, můžete za jednolůžkový pokoj zaplatit i přes 7 tisíc za měsíc,“ komentuje reálnou situaci studentka VŠE Eliška Ctiborová.

Student, který bydlí v průměrném podnájmu se dvěma spolužáky, se však do této částky vejde i s dalšími základními náklady, jako je Lítačka, menza a telefon.

Práce hlavně jako zdroj peněz

„Z našeho nového průzkumu vyplývá, že celkem 96 % studentů středních i vysokých škol alespoň občas pracuje. S vyšším věkem pak stoupá počet těch, kteří mají při škole stálou práci, na úkor nárazově pracujících. Dva z pěti vysokoškoláků pracují celoročně, zatímco na střední škole má téměř stejné množství studentů jen nárazové brigády,“ říká Roman Přeučil, produktový manažer Raiffeisenbank.

40 % studentů pracuje v oboru, ve kterém by chtěli působit i v budoucnu. Jen polovina z nich si však tuto práci zvolila také kvůli praxi. Jasnou motivací je u všech pracujících studentů přivýdělek, ať už se jedná o jediný příjem nebo pouze o přilepšení. Kapesné od rodičů či stipendium od školy dostávají čtyři z pěti respondentů.

Studenti běžně nemají nadprůměrné výdělky, pouze jedna pětina si vydělá více než 10 tisíc korun měsíčně. Stejné množství studujících pak na výplatní pásce nemá více než 3 tisíce. Nejčastěji (u dvou třetin respondentů) se hodinový výdělek studujících pohybuje mezi 50 a 90 korunami.

Studenti jsou zodpovědní

Celých 81 % studentů myslí při hospodaření s penězi i na budoucnost a alespoň nějakým způsobem si spoří. Plnoletí studenti již také mohou využívat úvěrové produkty a kreditní karty. „Zejména kreditní karty jsou díky slevovým a bonusovým programům mezi studenty poměrně oblíbené. Splácejí je bez větších problémů a nepozorujeme u nich žádné odchylky od ostatních klientů,“ potvrzuje Roman Přeučil z Raiffeisenbank, a dodává: „Z našich statistik také jasně vyplývá, že studenti často nakupují kartou, a to i když se jedná o malé částky. Z bankomatu vybírají spíše sporadicky. Na rozdíl od ostatních klientů častěji využívají možnost vedení účtu v cizí měně, což je spojeno zejména s cestováním či studiem v zahraničí. Mezi nejoblíbenější měny patří Euro, Americký dolar a Britská libra.“

Pokud si studenti půjčují, jedná se většinou pouze o drobné úvěry na pokrytí aktuálních potřeb.

Raiffeisenbank aktuálně v rámci probíhající marketingové kampaně studentům nabízí možnost zřízení eKonta Student zcela zdarma s bonusem 555 korun.

Témata:  studenti práce

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.