Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kvalitních řemeslníků ubývá. Chybí nadšení učni i noví živnostníci

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Počet řemeslníků v České republice dlouhodobě klesá. Problémy řeší především odborná učiliště, která meziročně registrují až o 60 % méně přihlášek. Výrazně klesá také počet řemeslných živností. Stávající řemeslníci navíc ne vždy odvádějí kvalitní práci. Svědčí o tom i fakt, že právě na řemeslníky si lidé dle České obchodní inspekce stěžují nejvíce.

O tom, jestli bude řemeslník dobrý, se často rozhoduje už během studia. A právě zde je dle odborníků jádro problému. Žáků, které by učňovské obory skutečně zajímaly, je totiž stále méně. Průzkum společnosti Než zazvoní například ukázal, že některá učiliště zaznamenala ve srovnání s loňským rokem až o 60 % méně přihlášek. Důvodem je zejména větší dostupnost maturitních oborů, na ty se podle údajů společnosti chystá až 64 % dotázaných žáků devátých tříd. Také statistiky Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR nedostatek řemeslníků potvrzují. Zatímco za posledních 15 let se ročně registrovalo přes 24 tisíc nových řemeslných živností, v roce 2014 to bylo pouze necelých deset tisíc.

Poptávka po řemeslnících tak ve většině regionů výrazně převyšuje jejich nabídku. „Najít šikovného a poctivého řemeslníka není v dnešní době jednoduché. Ideální je spolehnout se na doporučení známých a reference. Kvalitní pracovníci ale většinou mají domluvené zakázky dlouho dopředu. V případě, že potřebujete vyřešit něco rychle, tak musíte riskovat,“ říká Tomáš Kunc ze společnosti Senior Safe, která pomáhá klientům kontakty na osvědčené řemeslníky zprostředkovávat.

To že najít poctivého řemeslníka může být problematické, potvrzují i data České obchodní inspekce. Právě na řemeslníky si totiž lidé v loňském roce nejčastěji stěžovali. Inspektoři tak loni řešili přes 300 stížností, nejčastěji na zedníky, instalatéry nebo dělníky, kteří měnili okna. V některých případech pak řemeslníci zaplacenou práci dokonce nedokončili. Úspěšnou reklamací však skončí pouze zlomek případů. Lidem často chybí řádně podepsané smlouvy.

Odborníci proto doporučují vždy sepsat písemnou smlouvu. Zakázka sjednaná na základě ústní dohody totiž může být v případě reklamace problematická. Smlouva by přitom měla přesně popisovat vykonanou práci, termín dokončení zakázky i konečnou cenu. „Ve smlouvě se lze dohodnout též na záloze, ta by rozhodně neměla být vyšší než 50 % z konečné ceny,“ radí advokát Jan Mandát. „Při případné reklamaci je pak nutné smlouvy předložit a detailně popsat vzniklý problém a vady výsledného produktu,“ doplňuje Mandát. Také výzva k odstranění vad nebo nedodělků by pak dle jeho názoru měla být vždy v písemné podobě.

Propagaci řemeslných prací je zasvěcen projekt Rok řemesel 2016. Ten chce propagovat jednotlivá řemesla, ale především zavést změny v učňovském školství a motivovat mladé ke studiu skomírajících oborů. Veřejnost pak může využít rovněž nově vzniklý portál, který obsahuje nejrozsáhlejší databázi tuzemských řemeslníků i recenze jejich práce. Usnadní tak hledání vhodného pracovníka a eliminuje případné reklamace.

Témata:  práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.