Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropští lídři se dohodli na řešení dluhové krize

Evropští lídři se na summitu Evropské unie a eurozóny nakonec dohodli nejen na zvýšení efektivity záchranného fondu EFSF a rekapitalizaci evropských bank, ale také dospěli k dohodě s bankami ohledně výše odpisu řeckých dluhů o zhruba 50 procent. Agentura Reuters přináší výčet nejdůležitějších bodů.

Dohodli jsme se na komplexním souboru opatření k obnovení důvěry a řešení současného napětí na finančních trzích. Tato opatření odrážejí naši neochvějnou vůli překonat společně současné obtíže a učinit všechny nezbytné kroky k prohloubení hospodářské unie, odpovídající naší měnové unii. Dnes jsme se shodli na následujícím: 1. Na dohodě, která by měla zajistit snížení řeckého dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) s cílem dosáhnout 120 procent v roce 2020. Členské státy eurozóny přispějí k balíku více než 30 miliardami eur. Nominální sleva bude činit 50 procent z nominální výše řeckého dluhu v držení soukromých investorů. Na novém víceletém programu financování EU-MMF až do výše 100 miliard eur, který bude zaveden do konce roku. To bude doprovázet posílení mechanismů pro sledování provádění reforem. 2. Na významné optimalizaci zdrojů EFSF, a to bez rozšíření záruky oporou zařízení. Dohodnuté možnosti umožní EFSF více prostředků využití. Pákový efekt obou variant se bude lišit v závislosti na jejich specifických rysech a podmínkách na trhu, ale může být až čtyř nebo pětinásobný, a mohl by přinést kolem jednoho bilionu EUR (téměř 25 bilionů Kč). Vyzýváme Eurogroup, aby dokončil podmínky pro provádění těchto postupů v listopadu. Kromě toho v další spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem usilovat o další posílení zdrojů EFSF. 3. Komplexní soubor opatření, která zvýší důvěru v bankovním sektoru a usnadní přístup k termínu financování prostřednictvím koordinovaného přístupu na úrovni EU a zvýšení základního kapitálu pozice bank na devět procent Tier 1 podle června 2012.

4. Jednoznačný závazek k zajištění fiskální disciplíny a urychlení strukturálních reforem pro růst a zaměstnanost. Zvláštní úsilí je zaměřeno na Španělsko. Nové pevné závazky na strukturální reformy byly provedeny v Itálii. Portugalsko a Irsko bude pokračovat ve svých reformních programech s podporou našich krizových mechanismů. 5. Výrazné posílení ekonomické a fiskální koordinace a dohledu. Bude zaveden soubor velmi specifických opatření, která by překonala i nedávno přijatý balíček pro správu ekonomických záležitostí. 6. Deset opatření na zlepšení správy eurozóny. 7. Mandát předsedy Evropské rady, v úzké spolupráci s předsedou Komise a předsedy euroskupiny k identifikaci možných kroků k posílení hospodářské unie, včetně prozkoumání možnosti omezených smluvních změn. Průběžná zpráva bude předložena v prosinci 2011. Zpráva o tom, jak se provedou dohodnutá opatření, bude dokončena v březnu 2012.

Témata:  EU,  krize

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.