Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropští lídři se dohodli na řešení dluhové krize

Evropští lídři se na summitu Evropské unie a eurozóny nakonec dohodli nejen na zvýšení efektivity záchranného fondu EFSF a rekapitalizaci evropských bank, ale také dospěli k dohodě s bankami ohledně výše odpisu řeckých dluhů o zhruba 50 procent. Agentura Reuters přináší výčet nejdůležitějších bodů.

Dohodli jsme se na komplexním souboru opatření k obnovení důvěry a řešení současného napětí na finančních trzích. Tato opatření odrážejí naši neochvějnou vůli překonat společně současné obtíže a učinit všechny nezbytné kroky k prohloubení hospodářské unie, odpovídající naší měnové unii. Dnes jsme se shodli na následujícím: 1. Na dohodě, která by měla zajistit snížení řeckého dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) s cílem dosáhnout 120 procent v roce 2020. Členské státy eurozóny přispějí k balíku více než 30 miliardami eur. Nominální sleva bude činit 50 procent z nominální výše řeckého dluhu v držení soukromých investorů. Na novém víceletém programu financování EU-MMF až do výše 100 miliard eur, který bude zaveden do konce roku. To bude doprovázet posílení mechanismů pro sledování provádění reforem. 2. Na významné optimalizaci zdrojů EFSF, a to bez rozšíření záruky oporou zařízení. Dohodnuté možnosti umožní EFSF více prostředků využití. Pákový efekt obou variant se bude lišit v závislosti na jejich specifických rysech a podmínkách na trhu, ale může být až čtyř nebo pětinásobný, a mohl by přinést kolem jednoho bilionu EUR (téměř 25 bilionů Kč). Vyzýváme Eurogroup, aby dokončil podmínky pro provádění těchto postupů v listopadu. Kromě toho v další spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem usilovat o další posílení zdrojů EFSF. 3. Komplexní soubor opatření, která zvýší důvěru v bankovním sektoru a usnadní přístup k termínu financování prostřednictvím koordinovaného přístupu na úrovni EU a zvýšení základního kapitálu pozice bank na devět procent Tier 1 podle června 2012.

4. Jednoznačný závazek k zajištění fiskální disciplíny a urychlení strukturálních reforem pro růst a zaměstnanost. Zvláštní úsilí je zaměřeno na Španělsko. Nové pevné závazky na strukturální reformy byly provedeny v Itálii. Portugalsko a Irsko bude pokračovat ve svých reformních programech s podporou našich krizových mechanismů. 5. Výrazné posílení ekonomické a fiskální koordinace a dohledu. Bude zaveden soubor velmi specifických opatření, která by překonala i nedávno přijatý balíček pro správu ekonomických záležitostí. 6. Deset opatření na zlepšení správy eurozóny. 7. Mandát předsedy Evropské rady, v úzké spolupráci s předsedou Komise a předsedy euroskupiny k identifikaci možných kroků k posílení hospodářské unie, včetně prozkoumání možnosti omezených smluvních změn. Průběžná zpráva bude předložena v prosinci 2011. Zpráva o tom, jak se provedou dohodnutá opatření, bude dokončena v březnu 2012.

Témata:  EU krize

Související

Aktuálně se děje

17. dubna 2026 16:48

31. března 2026 9:46

24. března 2026 12:46

Energie opět zdražují: Jak se bránit růstu cen a ušetřit tisíce

Ceny elektřiny a plynu na burzách se do účtů domácností promítají s určitým zpožděním, jejich dopad ale může být výrazný. Aktuální vývoj ukazuje, že při rychlých změnách na trhu mohou rozhodovat i jednotlivé dny – zejména když ceny ovlivňují geopolitické události, jako je napětí na Blízkém východě. Včasná reakce může domácnostem ušetřit tisíce až desítky tisíc korun ročně. Důležité je ale vědět, jaký typ smlouvy máte sjednaný a kdy ji lze změnit nebo upravit její podmínky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.