Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kvalifikovaní učitelé jsou nedostatkové zboží

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Učitelé dostanou od září přidáno 6 %, pomůže to ale vyřešit jejich nedostatek? Největší problém s nedostatkem učitelů je v oborech, kde díky své aprobaci najdou lépe finančně ohodnocenou práci mimo školství, což je zejména případ jazykářů, učitelů IT a specializovaných technických předmětů. Na školách, zejména těch základních, je ale také nedostatek vyučujících matematiky, chemie a fyziky.

Současnou neutěšenou situaci ve školství způsobuje souběh několika faktorů: demografický vývoj, díky kterému v současné době více než naplňují kapacitu základních škol silné populační ročníky, absolutní úbytek učitelů, kdy velká část absolventů pedagogických fakult odchází do jiných oborů, a velké množství neaprobovaných učitelů, které školy zaměstnávají kvůli nedostatku lidí s patřičnou kvalifikací. Kromě učitelů ale chybějí i nepedagogičtí pracovníci, které odrazuje především platové ohodnocení. V oborech jako jsou pedagogičtí asistenti, vychovatelé, školníci nebo kuchaři ve školních jídelnách, se průměrné platy pohybují podle údajů Platy.cz pod hranicí 15 000 Kč.

„V situaci, kdy roste ekonomika, by se mělo investovat do zlepšení veřejných služeb – a vedle zdravotnictví to u nás opravdu potřebuje i školství,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka pracovního portálu Profesia.cz. „V loňském roce prudce vzrostla nabídka učitelských míst, a to o 55 %, v letošním roce je zatím o něco nižší, ale menší je i zájem ze strany uchazečů o práci.“

Jak to v současné době vypadá s platy ve školství? Podle údajů Platy.cz je ohodnocení učitelů v průměru o čtvrtinu až třetinu nižší v porovnání s průměrem jiných vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Průměrný plat učitele na základní škole je před avizovaným zářijovým zvýšením 23 376 Kč. Středoškolští učitelé si podle údajů serveru Platy.cz vydělají o necelých 6 % více a vysokoškolští o 15 % více než ti na základních školách.

Z pohledu regionů je největší nedostatek učitelů i nepedagogických pracovníků ve Středočeském kraji, následují kraje Ústecký a Moravskoslezský. Největší problémy pociťují základní školy, které se v současné době kvůli nástupu silných populačních ročníků 2005-2008 nepotýkají jen s nedostatkem učitelů, ale i s nízkými kapacitami. Lépe na tom ale nejsou ani školy vyšších stupňů, zvláště technicky zaměřené. Ty trápí zejména málo učitelů specializovaných a odborných předmětů – generace zkušených „fachmanů“ se dostává do důchodového věku a nové kvalitní učitele se nedaří získat zejména proto, že ve výrobních podnicích tito zruční technici vydělávají až trojnásobek toho, co jim mohou nabídnout ředitelé škol.

 

Problémy s nedostatkem pedagogů neřešíme jen u nás – má je většina „vyspělé“ Evropy. „Inspirací i pro ČR může být to, co ke zlepšení situace ve školství podnikají oni. Kromě kampaní zaměřených na zvýšení atraktivity studia pedagogických oborů jde zejména o podporu spolupráce škol vyššího stupně s firmami. Ty jsou ochotné investovat do jejich vybavení, ale také uvolnit lidské zdroje tak, aby školy vychovávaly absolventy připravenější pro fungování v reálném prostředí,“ uzavírá Zuzana Lincová. 

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.