Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejen Brexit, ale i Trump. Zlato těží z nejistoty

Zlato, ilustrační fotografie
Zlato, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Průzkumy veřejného mínění slibují při dnešním hlasování o vystoupení Spojeného království z Evropské unie drama do poslední chvíle. Napětí, které kolem brexitu je a bude, opět ukazuje, že v nejistých časech investoři tíhnou k bezpečným útočištím, jako jsou například drahé kovy.

Dobrým příkladem je cena zlata, která rostla tři uplynulé týdny po sobě a dostala se nejvýše za poslední dva roky. Po mírné korekci tento týden se momentálně pohybuje lehce pod psychologickou hranicí 1300 dolarů (31 100 Kč) za trojskou unci (31 gramů). Faktorů, které v posledních týdnech zvyšují poptávku po žlutém kovu, je ale více a na rozdíl od britského hlasování, jehož výsledek bude známý v pátek, jen tak nepominou.

„Cena zlata vedle obav z možného Brexitu těží také ze slabšího dolaru, letošních neustálých výkyvů na akciových trzích a oživení poptávky po zlaté rezervě v Číně,“ říká Aleš Brix, obchodní ředitel České mincovny, která se řadí mezi nejvýznamnější obchodníky s mincemi a investičními kovy v České republice.

Cena poroste dál

V uplynulých dnech hnala cenu zlata nahoru poptávka hedgeových fondů, které uzavřely rekordní množství sázek na to, že cena zlata i nadále poroste. V první polovině června dosáhl dokonce objem jejich investic do zlata nejvyšší úrovně od roku 2011. Velcí obchodníci tak počítají s tím, že cena zlata bude v dalších měsících růst.

„Pro vývoj ceny zlata jsou pozitivní i poslední vyjádření amerického Fedu ohledně zvyšování úrokových sazeb v USA, které bude s největší pravděpodobností výrazně mírnější, než jak naznačoval Fed na začátku roku. Dalším faktorem, který motivuje investory zařazovat zlato do svých portfolií, jsou snižující se výnosy státních dluhopisů. Je reálné, že se cena zlata dostane k hranici 1400 dolarů,“ tvrdí Brix.

Brexit by rozkolísal trhy

V případě Brexitu se očekávají na trzích cenných papírů turbulence. Naznačil to už například červnový prudký propad pražské burzy, kdy index PX klesl na nejnižší hodnotu za sedm let. Jedním z důvodů bylo i to, že se na trh přenesla právě nervozita ohledně reálných šancí zastánců brexitu na úspěch.

„Úspěch stoupenců brexitu by s velkou pravděpodobností posílil tendence k opuštění osmadvacítky i v dalších členských státech. Finanční trhy jsou na takové zvraty velmi citlivé a nepochybně by na následnou nervozitu reagovaly značnými výkyvy, říká Aleš Brix z České mincovny s tím, že nejde o jediné letošní hlasování, které působí nejistotu investorů.

„Nervozitu na trzích vyvolává i reálná možnost zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Kvůli některým prohlášením ohledně americké ekonomiky nebo zahraniční politiky působí Trump značně nečitelně, což investorům na klidu rozhodně nepřidává,“ uzavírá Brix.

Více informací naleznete ZDE.

Témata:  Brexit zlato

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:22

Trhy reagují na Blízký východ: zlato a stříbro klesají

Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.