Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brexit stáhne trhy do propasti. Nahoru může jít zlato

Zlato, ilustrační fotografie
Zlato, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nejen vládní, ale hlavně finanční struktury ve Velké Británii se obávají propadu investic na burzovním trhu v případě vystoupení země z Evropské unie. Někteří analytici tvrdí, že propad bude lehce srovnatelný s počátkem finanční krize na americkém trhu s nemovitostmi v roce 2009.

„Trh se stane velmi nestabilním a můžeme očekávat propad na britském kapitálovém trhu až o 24 procent,“ předpovídá Bill Morokoff ze společnosti Axioma, která provedla preventivní zátěžové testy.

Podle něho ani další evropské trhy, ani Wall Street nezůstanou ušetřeny, přičemž dojde ke ztrátě stovek miliard eur z penzijních a investičních fondů. Tato situace bude mít bezprostřední vliv i na vlády členských států Evropské unie a samozřejmě na centrální banky, které udávají krok v případě úrokových sazeb.

Nejistota nahrává dolaru a zlatu

Právě sazby už jsou na historickém minimu a může dojít k jejich dalšímu poklesu až do záporných hodnot. Nejistota na trzích obecně nahrává tzv. bezpečným přístavům jako dolar, švýcarský frank či zlato.

„Trhy v souvislosti s možným brexitem zachvacuje nejistota ohledně dalšího vývoje v EU, vývoje evropské ekonomiky a bankovního systému. Dochází k výprodejům na akciových trzích a dalšímu nárůstu ceny zlata. Pokud by se naplnily nejčernější scénáře a Británie by nakonec EU opustila, mělo by toto rozhodnutí dalekosáhlé důsledky pro světovou ekonomiku i pro kapitálové trhy. V tomto případě můžeme očekávat významný a dlouhotrvající růst ceny zlata a stříbra,“ říká Pavel Ryba z české společnosti GOLDEN GATE CZ, která je předním tuzemským obchodníkem s investicemi do drahých kovů. Podle něj se kvůli tomu může zvýšit zájem o zlato i na českém trhu.

„Brexit by měl akciové trhy dostat pod tlak, zatímco pomoci by mohl hlavně drahým kovům a dalším bezpečným přístavům, jakými jsou například německé a americké státní dluhopisy. Ze světových měn by na brexitu mohly nejvíce vydělat klasické bezpečné přístavy, jako je japonský jen, švýcarský frank a především americký dolar, které by měly růst na většině ostatních měnových párů,“ říká hlavní analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.

Ne Londýn, ale Peking. Čína hromadí zlato pro případ krize

Po dlouhá staletí byl Londýn pokládán za centrum obchodu s cennými kovy, ale na jeho místo se začínají drát čínští finančníci. V průběhu poslední dekády Čína nahromadila zásoby zlata, které přesahují 4 000 tun. Stále je sice toto množství hluboko pod oficiálním číslem 8 000 tun, jež jsou v amerických rukou, nebo 3 000 tun Mezinárodního měnového fondu.

„Čína se snaží získat co možná největší zásoby zlata, aby v případě kolapsu mezinárodního měnového systému mohla mít hlavní slovo,“ říká finanční expert a geopolitický analytik James Rickards. „Zlato je natolik důležité, že americká vláda úmyslně snižuje jeho tržní cenu,“ dodává.

Zlato patří v roce 2016 mezi nejrychleji rostoucí komodity, kdy celkový nárůst tvoří za šest měsíců téměř 30 procent oproti minulému roku, což žádné úrokové sazby u žádné bankovní instituce nemohou vyrovnat. V případě další finanční krize bude podle Rickardse zlato a stříbro nejbezpečnější variantou pro spoření a investice všech lidí bez rozdílu příjmu.

Témata:  Brexit EU zlato

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.