Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

dTest: Čeští spotřebitelé ušetří 170 milionů za energie

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Více než 22 000 domácností změnilo dodavatele v rámci největší hromadné změny dodavatelů energií, která dosud proběhla v České republice. Průměrná roční úspora domácností, které změnily dodavatele v kampani dTestu „Chci výhodnější energie“, je 2 883 Kč v případě elektřiny a 8 707 Kč v případě plynu. Část domácností ušetří i částky v řádu desítek tisíc korun.

Celková roční úspora domácností, které přešly k dodavateli, jenž nabídl v aukci pořádané spotřebitelskou organizací dTest nejnižší cenu, činí bezmála 170 milionů korun. „Považujeme kampaň za velmi úspěšnou. Více než dvěma desítkám tisíc domácností jsme pomohli získat výhodné podmínky i cenu dodávek elektřiny a plynu. Spotřebitelé tak dostali příležitost uspořit nemalé částky za energie,“ komentuje výsledky Martin Černý, ředitel dTestu. A dodává: „Téměř polovina zapojených domácností, 46 %, změnilo dodavatele u obou komodit, tedy u elektřiny i plynu. 40 % domácností změnilo pouze dodavatele elektřiny a 14 % dodavatele plynu.“

Nejvíce domácností se do kampaně zapojilo v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. To se také promítlo do vyšší celkové roční úspory domácností v těchto regionech. Například ve Středočeském kraji ušetří zapojené domácnosti ročně více než 11 milionů korun na výdajích za elektřinu. V Jihomoravském kraji ušetří 2 136 domácností ročně téměř 19 milionů korun za plyn, v průměru 8 866 korun. Zapojené pražské domácnosti ušetří v součtu za plyn více než 15 milionů korun ročně.

K vítěznému dodavateli, společnosti Europe Easy Energy, přechází celkem 22 229 domácností. „Dodavatele elektřiny změnilo 19 198 domácností a dodavatele plynu 13 450 domácností. Tyto údaje se částečně překrývají, protože značná část domácností uzavřela smlouvu na obě tyto komodity,“ upřesňuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu, a vysvětluje: „Jejich průměrná vypočtená úspora činí 2 883 Kč v případě elektřiny a 8 707 Kč v případě plynu. Nejvyšší úspora jednotlivých domácností se však vyšplhala i k desetitisícovým částkám. 20 % domácností v Ústeckém, Libereckém a Středočeském kraji ušetří za plyn více než 14 tisíc korun ročně. Pětina domácností, které ve stejných krajích změnily dodavatele jak elektřiny, tak i plynu, ušetří více než 16, respektive 17 tisíc korun ročně.“

Kolik uspoří konkrétní zapojené domácnosti? Například domácnost ze Zlínského kraje, která přechází od dodavatele E.ON Energie a její roční spotřeba elektřiny činí 3 344 kWh (v dvoutarifové sazbě D25d s dobou nízkého tarifu 8 hodin), ušetří 2 809 Kč ročně. Domácnost ze Středočeského kraje s vyšší spotřebou elektřiny 7 051 kWh ročně v jednotarifové sazbě D02d, která přechází od ČEZu, ušetří téměř čtyři tisíce korun ročně.

Cena plynu nabízená dodavateli klesla během aukce o několik desítek procent, což se projevilo i na výši dosažených úspor. Domácnost z Pardubického kraje se spotřebou 14 550 kWh, jejímž dodavatelem plynu byla společnost RWE Energie, ročně po přechodu na vítězný tarif ušetří více než deset tisíc korun. Pražská domácnost s poloviční spotřebou 7 313 kWh, která přechází od dodavatele Pražská plynárenská, dosáhla roční úspory 6 585 Kč.

Témata:  dTest energetika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.