Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovensko je bez vlády, Radičová padla při hlasování o eurovalu

Slovenský parlament v úterý neschválil posílení záchranného fondu eurozóny, informuje slovenská televize TA3. Parlament tím vyslovil nedůvěru vládě premiérky Ivety Radičové.

Vláda spojila hlasování o eurovalu, jak je na Slovensku nazýván Evropský fond finanční stability, který pomáhá předluženým státům eurozóny - zejména Řecku, s hlasováním o důvěře. Pro posílení fondu hlasovalo pouze 55 poslanců ze 150členného parlamentu. Premiérka krátce před hlasováním parlamentu požádala o slovo. Unavená a roztřeseným hlasem řekla: "Je podstatné, abychom spojili síly a zajistili, aby země eurozóny nebyly v takové situaci... I já se odporoučím... Je však důležité, jaké Evropě zanecháme poselství... Rozhodujeme o dobrém jménu Slovenska, o tom, kam bude Slovensko patřit... Já vás prosím, důvěřujte této vládě." Poslanci ji nevyslyšeli. Slovensku vládne čtveřice stran Slovenské demokratické a křesťanské unie (SDKÚ) premiérky Radičové, Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), Mostu-Híd a Svobody a Solidarity (SaS). V Národní radě (slovenském parlamentu) má většinu 79 hlasů. SaS však pro euroval nehlasovala. Její předseda Richard Sulík po hlasování řekl, že SaS zachránila evropským daňovým poplatníkům 350 miliard eur, které by byly vyplaceny na záchranu soukromých bank nakupujících řecké dluhopisy. "Mrzí mě, že naši koaliční partneři si tak dlouho neuvědomovali, že svůj principiální odmítavý postoj k eurovalu nezměníme,“ prohlásil Sulík, za kterým stáli ceremoniálně vyrovnaní poslanci za SaS. Slovensko však záchranný fond v příštích dnech nakonec může přijmout v dalším hlasování. Naznačil to vůdce opozičního Směru Fico. "Nás zajímá, jak ten test (hlasování o eurovalu) zvládnou (koaliční partneři). Na to se soustřeďujeme... Potom budeme mluvit s vládními stranami, které budou mít zájem na podpoře eurovalu," prohlásil před zasedáním parlamentu. Není však jasné, co bude Fico za souhlas s eurovalem požadovat. Opakované hlasování o fondu by v každém případě nic nezměnilo na pádu vlády. Pád vlády patrně povede k předčasným volbám. Zatím ale bude vládnout nynější kabinet - do doby, než prezident jmenuje nového šéfa vlády. Premiérka byla už během úterka v pravidelném telefonickém kontaktu s prezidentem Ivanem Gašparovičem. "Dnes spolu několikrát telefonovali," řekl agentuře TASR prezidentův mluvčí. Gašparovič je na státní návštěvě Indonésie. Návštěvu už o den zkrátil. "Za to, v jakém stavu je vládní koalice, si může jen a jen koalice. Je to daň, za to, jakou vládu jste sestavili," vzkázal Fico v parlamentní debatě koalici. Pro rozšíření pravomocí fondu se už vyslovilo 16 ze 17 zemí eurozóny - Belgie, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Malta, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Německo, Rakousko a Nizozemsko. Nová pravidla fungování fondu, o nichž státy rozhodují, mají zvýšit výši finančních záruk a posílit pravomocí vedení fondu, aby mohlo samostatně rozhodovat o rekapitalizaci bank i nákupu dluhopisů zadlužených států. Cílem je zvýšit rychlost rozhodování fondu. Nyní je záchranný fond závislý na jednomyslném rozhodnutí vlád nebo parlamentů.

Témata:  Slovensko Iveta Radičová

Aktuálně se děje

14. srpna 2026 13:14

Slibují rychlé zbohatnutí, můžete ale přijít o všechno. Jak poznat investiční podvod

Internet je stále plný lákavých nabídek slibujících rychlé a vysoké zhodnocení peněz. Než se ale necháte zlákat vidinou snadného výdělku, vyplatí se všechny informace důkladně prověřit. Jinak se z touhy po životním zbohatnutí může snadno stát spíše životní zkušenost, na kterou by člověk nejradši zapomněl.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.