Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Slovensko je bez vlády, Radičová padla při hlasování o eurovalu

Slovenský parlament v úterý neschválil posílení záchranného fondu eurozóny, informuje slovenská televize TA3. Parlament tím vyslovil nedůvěru vládě premiérky Ivety Radičové.

Vláda spojila hlasování o eurovalu, jak je na Slovensku nazýván Evropský fond finanční stability, který pomáhá předluženým státům eurozóny - zejména Řecku, s hlasováním o důvěře. Pro posílení fondu hlasovalo pouze 55 poslanců ze 150členného parlamentu. Premiérka krátce před hlasováním parlamentu požádala o slovo. Unavená a roztřeseným hlasem řekla: "Je podstatné, abychom spojili síly a zajistili, aby země eurozóny nebyly v takové situaci... I já se odporoučím... Je však důležité, jaké Evropě zanecháme poselství... Rozhodujeme o dobrém jménu Slovenska, o tom, kam bude Slovensko patřit... Já vás prosím, důvěřujte této vládě." Poslanci ji nevyslyšeli. Slovensku vládne čtveřice stran Slovenské demokratické a křesťanské unie (SDKÚ) premiérky Radičové, Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), Mostu-Híd a Svobody a Solidarity (SaS). V Národní radě (slovenském parlamentu) má většinu 79 hlasů. SaS však pro euroval nehlasovala. Její předseda Richard Sulík po hlasování řekl, že SaS zachránila evropským daňovým poplatníkům 350 miliard eur, které by byly vyplaceny na záchranu soukromých bank nakupujících řecké dluhopisy. "Mrzí mě, že naši koaliční partneři si tak dlouho neuvědomovali, že svůj principiální odmítavý postoj k eurovalu nezměníme,“ prohlásil Sulík, za kterým stáli ceremoniálně vyrovnaní poslanci za SaS. Slovensko však záchranný fond v příštích dnech nakonec může přijmout v dalším hlasování. Naznačil to vůdce opozičního Směru Fico. "Nás zajímá, jak ten test (hlasování o eurovalu) zvládnou (koaliční partneři). Na to se soustřeďujeme... Potom budeme mluvit s vládními stranami, které budou mít zájem na podpoře eurovalu," prohlásil před zasedáním parlamentu. Není však jasné, co bude Fico za souhlas s eurovalem požadovat. Opakované hlasování o fondu by v každém případě nic nezměnilo na pádu vlády. Pád vlády patrně povede k předčasným volbám. Zatím ale bude vládnout nynější kabinet - do doby, než prezident jmenuje nového šéfa vlády. Premiérka byla už během úterka v pravidelném telefonickém kontaktu s prezidentem Ivanem Gašparovičem. "Dnes spolu několikrát telefonovali," řekl agentuře TASR prezidentův mluvčí. Gašparovič je na státní návštěvě Indonésie. Návštěvu už o den zkrátil. "Za to, v jakém stavu je vládní koalice, si může jen a jen koalice. Je to daň, za to, jakou vládu jste sestavili," vzkázal Fico v parlamentní debatě koalici. Pro rozšíření pravomocí fondu se už vyslovilo 16 ze 17 zemí eurozóny - Belgie, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Malta, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Německo, Rakousko a Nizozemsko. Nová pravidla fungování fondu, o nichž státy rozhodují, mají zvýšit výši finančních záruk a posílit pravomocí vedení fondu, aby mohlo samostatně rozhodovat o rekapitalizaci bank i nákupu dluhopisů zadlužených států. Cílem je zvýšit rychlost rozhodování fondu. Nyní je záchranný fond závislý na jednomyslném rozhodnutí vlád nebo parlamentů.

Témata:  Slovensko Iveta Radičová

Aktuálně se děje

25. května 2026 11:20

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.