Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak dlouho vyděláváme na návštěvu kina a jiné věci?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pokud chcete vzít děti do kina a dopřát jim k tomu malé občerstvení, připravte se, že sáhnete hluboko do peněženky. A pokud vaše mzda není nijak závratná, budete muset na tuto několikahodinovou kratochvíli vydělávat až 11 hodin.

Napadlo vás někdy, kolik času musíte strávit v práci, abyste si mohli koupit například mobil? Nebo za jak dlouho si vyděláte na dům nebo dovolenou? Možná vás překvapí, že na vytoužený zážitek pracujete mnohdy delší dobu, než pak trvá. Třeba za rodinnou návštěvu kina, která obvykle netrvá víc než dvě tři hodiny, zaplatí člověk s minimální mzdou celým dnem v práci.

Aby si mohl člověk pobírající minimální mzdu dovolit letní dovolenou v Chorvatsku, bude si muset v práci odbýt bezmála 45 dní a za vydělané peníze si nesmí koupit nic jiného. Zaměstnanci s průměrnou mzdou na to stačí jen asi 16 dní.

Člověk s minimální mzdou musí v práci strávit přibližně třikrát více času, aby si mohl dovolit stejné požitky jako jeho průměrně vydělávající kolega. Minimální mzda v Česku je pro letošní rok 9900 Kč (při plném úvazku si za hodinu vyděláte 61, 875 Kč), průměrná mzda dosahuje částky 27 006 Kč (168,78 Kč/h) a medián mzdy, tedy že přesně polovina lidí má nižší a polovina vyšší plat, je přibližně 23 745 Kč.

Podívejte se do tabulky, kolik hodin práce vás některé činnosti a zboží stojí: ZDE

Témata:  platy / mzdy CZK

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.