Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak dlouho vyděláváme na návštěvu kina a jiné věci?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pokud chcete vzít děti do kina a dopřát jim k tomu malé občerstvení, připravte se, že sáhnete hluboko do peněženky. A pokud vaše mzda není nijak závratná, budete muset na tuto několikahodinovou kratochvíli vydělávat až 11 hodin.

Napadlo vás někdy, kolik času musíte strávit v práci, abyste si mohli koupit například mobil? Nebo za jak dlouho si vyděláte na dům nebo dovolenou? Možná vás překvapí, že na vytoužený zážitek pracujete mnohdy delší dobu, než pak trvá. Třeba za rodinnou návštěvu kina, která obvykle netrvá víc než dvě tři hodiny, zaplatí člověk s minimální mzdou celým dnem v práci.

Aby si mohl člověk pobírající minimální mzdu dovolit letní dovolenou v Chorvatsku, bude si muset v práci odbýt bezmála 45 dní a za vydělané peníze si nesmí koupit nic jiného. Zaměstnanci s průměrnou mzdou na to stačí jen asi 16 dní.

Člověk s minimální mzdou musí v práci strávit přibližně třikrát více času, aby si mohl dovolit stejné požitky jako jeho průměrně vydělávající kolega. Minimální mzda v Česku je pro letošní rok 9900 Kč (při plném úvazku si za hodinu vyděláte 61, 875 Kč), průměrná mzda dosahuje částky 27 006 Kč (168,78 Kč/h) a medián mzdy, tedy že přesně polovina lidí má nižší a polovina vyšší plat, je přibližně 23 745 Kč.

Podívejte se do tabulky, kolik hodin práce vás některé činnosti a zboží stojí: ZDE

Témata:  platy / mzdy,  CZK

Aktuálně se děje

3. listopadu 2026 11:12

Černý pátek plný triků. Obchodníci si hrají s cenami i psychikou zákazníků

Přestože je černá barva často spojena s negativními emocemi, u Černého pátku, který letos připadá na 27. listopadu, to zpravidla neplatí. Právě naopak. Spotřebitelé se těší na obrovské slevy, prodávající zase na vysoké tržby, a tak jsou všichni spokojení. Nebo tomu tak není? Bohužel ne vždy jsou slevy opravdu takové, jak se prezentují. Jak však předejít nevýhodnému nákupu?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Nvidia čelí největší krizi ve své historii. Odchod zakladatele odhalil její slabinu

Rezignace Jensena Huanga z čela americké Nvidie představuje jeden z největších personálních otřesů v novodobé historii technologického průmyslu. Muž, který společnost v roce 1993 spoluzakládal a během následujících 33 let ji proměnil v jednoho z nejhodnotnějších podnikových gigantů planety, odchází v době, kdy jsou její technologie klíčové pro rozvoj umělé inteligence a strategické soupeření Spojených států s Čínou. Jeho odchod proto dalece přesahuje hranice samotné společnosti.