Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vývoj trhu s diamanty: Je stále výhodné investovat do diamantů?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V minulých dvou letech jsme mohli pozorovat zeslabenou poptávku po diamantových špercích, která se zpětně přelévala “dolů” po celém dodavatelsko-odběratelském řetězci. Tato skutečnost vedla v konečném důsledku k všeobecnému poklesu cen a snížení poptávky jak po broušených, tak po surových kamenech. Bude tento propad pokračovat nebo můžeme očekávat oživení?

"V průběhu roku 2016 by ještě mělo dojít k poklesu ceny surových diamantů. Tento pokles však už nebude mít vliv na konečnou cenu broušených kamenů. Naopak, již máme v tomto roce za sebou první zvýšení ceny některých broušených kamenů, konkrétně velikosti do 0,7 karátu a to o 5 %. Do konce roku se dá očekávat také mírné zvýšení ceny kamenů nad 1 karát,  řádově v jednotkách procent,” říká Luboš Říha, prezident DIC.

Analytici se domnívají, že v dalších letech by ceny broušených diamantů měly opět vykazovat stabilní růstovou trajektorii. “Z obchodního hlediska jde jednoznačně o pozitivní situaci, zejména z pohledu investiční poptávky, která dosud tvoří pouze 5 % celkové poptávky po diamantech, a kde vidím velký prostor pro růst. Pro srovnání, například investiční poptávka po zlatu tvoří 20 % celkové poptávky. I u diamantů totiž platí, že lidé investují podle zpětného zrcátka, tedy nejvíce kupují při růstu, ačkoliv nejvhodnější doba je pravděpodobně zrovna nyní," dodává Říha.

Regulace trhu se syntetickými diamanty

Pokles spotřebitelské poptávky v letech 2014 a 2015 ukázal mimo jiné velkou slabinu celého prodeje diamantových šperků, a tou je klesající přitažlivost pro zákazníky. Spotřebitelské postoje v Evropě, Japonsku a USA, jejichž trhy dohromady generují kolem 50 % celosvětových tržeb z diamantových šperků, se mění. Diamanty pozbývají na atraktivitě a hlavně již neslouží jako vyjádření společenského statusu. Oživení celkové poptávky po diamantech by pomohlo kromě zvýšení atraktivity u konečného zákazníka i nastartování již zmíněné investiční poptávky.

Problémem, s kterým se potýká celý diamantový průmysl a který ohrožuje důvěru spotřebitele v nákup diamantových šperků, je penetrace neidentifikovaných syntetických kamenů mezi pravé kameny. Riziko je největší u menších kamenů. Nicméně kámen vyrobený v laboratoři lze spolehlivě s pomocí spectroscopu poznat a existují i další spolehlivá zařízení na velice rychlou rekognici. Tento neduh také řeší osvědčení a certifikáty výrobce i kamenů, a to jak přírodních, tak umělých. Jako nejspolehlivější certifikáty označují odborníci ty vydané institucemi the Gemological Institute of America (GIA) a the American Gem Society (AGS). V Evropě jsou nejspolehlivějšími a celosvětově uznávanými certifikačními autoritami IGI a HRD. V dohledné době budou v zemích s důležitými trhy schváleny zákony na označování všech kamenů u maloobchodníků s diamantovými šperky, které byly uměle vypěstovány v laboratoři. Ve šperkařství jsou však legálně použité průmyslově vyráběné kameny zastoupeny pouze 1 %. Z 99 % jsou použity přírodní kameny.

Existuje sekundární trh?

Další potencionální hybnou silou celého trhu je trh sekundární. Odhadovaný objem “recyklovaných” diamantů se pohybuje mezi miliardou až 1,2 miliardy dolarů, což odpovídá 3 až 5 % celého trhu broušených diamantů. Nejčastěji pocházejí z dědictví, zrušených zásnub a svatby, výprodeje zásob fondů či jiných kumulovaných majetků, likvidací investičních diamantů atd.

Sekundární trh je zatím malý a málo likvidní. Z pohledu možného dopadu na poptávku po broušených kamenech tedy nemá velký vliv. Nicméně pokud poptávka po přírodních diamantech bude v dlouhodobém horizontu růst, a stejně tak budou i nadále stoupat ceny nově broušených kamenů, může kanál s “recyklovanými” diamanty nabývat na důležitosti.

 

Témata:  diamanty

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.