Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bezdomovců je v Česku dvakrát víc, než se dosud odhadovalo

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jana Maxová / EuroZprávy.cz / MoneyMAG.cz

Odhady dlouhou dobu uváděly, že v Česku žije na ulici bez domova asi 30 tisíc lidí. Nová studie ovšem ukázala, že tohle číslo je pořádně podhodnocené.

Podle rozsáhlého výzkumu, který na svém webu zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí, je totiž skutečné množství lidí bez domova mnohem vyšší.

A jaké je tedy skutečné číslo? Jak píše deník Právo, nové údaje hovoří o tom, že na ulici v ČR žje ne třicet, ale 68,5 tisíce lidí! A to není všechno - v dokumentu autoři důrazně varují, že bezdomovců může ještě výrazně přibýt.

Podle studie totiž dalším 120 tisícům lidí žijících v Česku hrozí, že o své bydlení přijdou. Už teď přitom řadě měst chybí ubytovny a další zařízení pro bezdomovce.

Mezi bezdomovci je podle autorů výzkumu asi čtvrtina žen, 12 procent lidí mladších 18 let a desetinu lidí bez domova tvoří senioři, kteří už oslavili 65. narozeniny.

Nejvíc bezdomovců překvapivě nežije v hlavním městě - smutné prvenství patří Moravskoslezskému kraji s téměř 14 tisíci lidí bez domova, Praha je druhá s 9,5 tisíci. Na opačném konci žebříčku jsou Karlovarský, Pardubický a Královéhradecký kraj.

Témata:  bezdomovci

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.