Smutný scénář dalšího vývoje: Deflace, zhroucení bankovního systému a hyperinflace

Pro centrální bankéře nebo silné finanční instituce, což jsou často loajální „posluhovači” amerického ministerstva financí, je nízká cena zlata dobrou zprávou. Pokud se podíváme na astronomický světový dluh, který činí 200 bilionů dolarů, a uvědomíme si, že nikdy nemůže být splacen, lze zlato očekávat nad úrovní maxima z roku 2012, tedy nad hranicí 1.900 dolarů za unci.

Podívejme se na jednotlivé scénáře možného vývoje:

Scénář 1.: V příštích pěti letech by to mohlo vypadat podobně jako v posledních dvou až čtyřech dekádách. Politici budou i nadále utrácet příliš mnoho, bude docházet k dalšímu neuváženému tisknutí peněz a kvantitativnímu uvolňování a k nárůstu již tak ohromného dluhu. Centrální banky budou monetizovat dluh, snažit se o udržení své moci a pokračovat v přesunu bohatství jen k málu vyvoleným. To vše by mohlo naznačovat posílení ceny zlata na výrazně vyšší pozice.

Scénář 2.: Deflační pád a deflační síly přemůžou finanční systém a centrální bankéři ani politici s tím nebudou schopni cokoli udělat. V tomto scénáři se bude síla zlata opět zvyšovat. Aby se zabránilo deflační pasti, bude docházet opět k dalšímu tištění peněz a vzniklá nejistota opět podpoří zlato. Centrální bankéři jsou ochotni udělat cokoliv, aby tomuto scénáři zabránili.

Scénář 3.: Deflace a hyperinflace. Deflační síly povedou k dočasnému zhroucení finančního systému (příznaky jsou viditelné jíž v 1Q 2016) a nakonec centrální bankéři a vlády budou přisypávat nové peníze do systému, což může způsobit dosažení hyperinflačních úrovní. V tomto scénáři by cena zlata vystoupala do závratných výšin. Konečná hodnota žlutého kovu v hyperinflačním scénáři je nepředvídatelná, protože hyperinflace ničí kupní sílu. Například když v roce 1923 zasáhla hyperinflace Německo, činila cena zlata za unci 100 bilionů výmarských marek. Hyperinflace je tedy destruktivní a nepředvídatelný proces.

V jednom scénáři mnoho podobného

V následujících letech budou nejspíš politici a centrální bankéři muset řešit krizi. Důvodem je to, že předcházející krize řešili pouze naléváním dalších peněz do globálního finančního systému a navyšováním již tak velkého dluhu.

a)    USA zvýší oficiálně svůj národní dluh rychleji než svou typickou mírou 9 % ročně (snad 10–12 %).

b)    Dolary, eura, jeny a další měny budou devalvovat proti sobě a proti reálným aktivům (měnové války).

c)    Akciové trhy se budou i nadále propadat. Proti tomu budou bojovat centrální banky dalším tiskem peněz.

d)    Propady cen komodit budou mnohem vyšší, protože devalvace měny budou podporovány centrálními bankami.

e)    Lidé a investoři si nakonec uvědomí, že měny jsou znehodnocovány a budou se muset negativním úrokovým sazbám a nestabilním akciovým trhům nějak bránit. Cena zlata se bude zvyšovat a bude posilovat poptávka investorů po tomto kovu, kovu záchrany.

Závěr

Model naznačuje, že rozumné ocenění pro zlato se kolem roku 2021 pohybuje na úrovni 3.000 dolarů. Vše je založeno na pozorování počinů centrálních bank a vlád. Devalvace měn a vládní akce by mohly tlačit ceny zlata na tyto hodnoty v horizontu zhruba pěti let. Podobná situace nastala před 45 lety, kdy tyto státní zásahy vytlačily cenu zlata z cca 40 dolarů v roce 1971 na přibližně 1.200 dolarů v roce 2016. Jak to tedy dopadne? Vše závisí na rozhodování vlád, bank, deflačních tlacích a nebezpečné možnosti nástupu hyperinflace.

Témata:  zlato,  USA