Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České ženy vydělávají v průměru o šest a půl tisíce méně než muži

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ženy v České republice jsou na tom v otázce rozdílů v odměňování výrazně hůř než muži. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a EUROSTATU. Gender Pay Gap (GPG) je problém, který poškozuje rodiny i celou ekonomiku. Česká republika má třetí nejvyšší rozdíl v odměňování žen a mužů v EU, hůř než my je na tom už jen Rakousko a Estonsko.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová to řekla na tiskové konferenci, která proběhla 8. března, kdy si svět připomíná Mezinárodní den žen.

„Průměrný výdělek mužů činil v roce 2014 celkem 29.858 Kč, u žen to bylo 23.421 Kč, tedy o 6.437 Kč méně,“ uvedla ministryně Marksová. „U nás bohužel stále máme nízkou úroveň slaďování rodinného a profesního života, také pořád přetrvává stereotyp muže jako živitele rodiny, čímž jsou zdůvodňovány jejich vyšší platy,“ dodala ministryně.

Jde přitom o závažný problém v kontextu zvyšující se chudoby rodin. U průměrného výdělku činí rozdíly měsíčně více než 6 400 korun, ročně je to téměř 77 tisíc korun. GPG zatěžuje státní rozpočet, protože pokud si ženy vydělají méně v produktivním věku, mají pak nižší důchody a jsou ve vyšším věku vystaveny riziku chudoby. To vyvolává další nároky na státní rozpočet, například na sociální dávky pro jednočlenné domácnosti formou doplatků na bydlení. Z nižších mezd jsou také nižší daňové odvody do státní pokladny.

Rozdíl v odměňování v ČR činil v roce 2014 22,1 %, průměr v EU byl 16,1 %. Horší než Česko je pouze Estonsko (28,3 %) a Rakousko (22,9 %).

MPSV startuje pětiletý projekt s názvem „22 % k rovnosti“ financovaný z Evropského sociálního fondu s alokací 76 milionů Kč, který si klade za cíl eliminovat příčiny GPG a zapojuje zásadní aktéry, jako jsou zaměstnavatelské organizace, Státní úřad inspekce práce, Kancelář veřejné ochránkyně práv a Úřady práce včetně občanů a občanek ČR.

Hlavními výstupy projektu budou: osvětová kampaň – upozorní na problém v rozdílném odměňování, představí řešení mzdová/platová on-line kalkulačka, kde si lze spočítat obvyklou odměnu (dle vzdělání, regionu, pracovní zkušenosti, pracovního zařazení, atd.) - cíl = transparentnost transformace a pilotní ověření softwaru Logib do ČR – Logib umožňuje testovat politiku odměňování a vyčíslit GPG v dané organizaci, cíl = předcházet diskriminaci manuál pro vyjednávání o mzdě/platu pro ženy i muže – zajištění férové vyjednávací pozice, bourání genderové segregace metodika kontrol rovnosti žen a mužů pro SÚIP – zlepšení preventivní a kontrolní činnosti orgánů inspekce práce v dané oblasti = dopad do praxe vzdělávání státní správy v oblasti genderové rovnosti na pracovním trhu = systémové řešení v oblasti státní správy analýza možných legislativních opatření vedoucích k trvalé redukci rozdílu v odměňování žen a mužů v podmínkách ČR

Témata:  lidé práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.