Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Je pro nás migrační krize ekonomicky nevýhodná? V první řadě je to morální otázka, tvrdí ekonom

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Příchod uprchlíků do Evropy vyvolává různé reakce. Někteří se obávají, že muslimové do evropské společnosti nezapadnou, jiní varují před možnými riziky a teroristickými útoky podobnými tomu, který se v listopadu odehrál v Paříži. Další poukazují na ekonomické dopady. Takový argument je ale podle ekonoma Tomáše Sedláčka naprosto mimo mísu.

Argumentovat ekonomikou je podle Sedláčka nevhodné. V první řadě je to prý morální otázka. Uvedl to pro server EuObserver. „Morálka je jasná. Máme tu válkou zničenou zemi. A i když to pro nás může být ekonomicky nevýhodné, musíme jim pomoci. Jen si představte, že vedle vás umírá člověk a vy půjdete a budete se ekonoma ptát, jestli se vyplatí nebo ne, když mu pomůžete," vysvětluje.

Tyto otázky jsou podle něj spíše pro filozofy. „Ale my se ptáme ekonomů, protože oni se stali veleknězi dnešní doby," varuje Sedláček. Podotkl také, že Evropa migranty potřebuje z ekonomického i bezpečnostního hlediska. Masivní příliv migrantů popisuje jako formu „spontánního rozšíření Evropské unie". V minulosti podle něj bylo rozšíření vždy oslavováno a přineslo prosperitu. Tak se na to podle něj lidé mohou dívat i teď.

Bezpečnostní rozměr celé věci přirovnal k ději slavné knižní a seriálové série Hra o trůny. Část obyvatel se tam chrání zdí, oddělují se tak nejen od skupiny Divokých, ale i od Bílých chodců. Ti lidi zabíjí a dělají z nich v podstatě zombie. A tak je to i v případě dnešní krize. Evropa musí pustit „Divoké", tedy Syřany, aby bylo možné společně bojovat proti „Bílým chodcům, tedy Islámskému státu. „Uprchlíci utíkají před formou radikálního islámu. Jsem si jistý, že ho nesnaší ještě víc než my. Nemůžeme je nechat za zdí," myslí si český ekonom.

„Máme tu silnou etickou školu – děláme jen to, co je dobré pro ekonomiku. Naše ekonomiky se staly našimi dušemi," vysvětluje Sedlášek. I poslední tři velké krize se podle něj EU pokoušela řešit vysloveně ekonomicky – ať už šlo o Řecko, konflikt na východní Ukrajině, kde byly na Rusko uvaleny ekonomické sankce, nebo stávající migrační krizi. Ta se také rámuje ekonomicky, když jsou migranti děleni na ty, kteří prchají před chudobou, a ty, kteří utíkají před válkou.

„EU jsme zredukovali na jednu velkou ekonomiku. To je důvůd, proč byla finanční krize tak brutální. Když to vypuklo, nikdo v USA nemluvil o rozpadu USA. Nikdo v USA se USA nebál. Rusové se nebáli Ruska. Jenže největší evropští nepřítelé jsou přímo uvnitř ní. Proč? Protože jsme položili všechna ideologická vejce do jednoho košíku – ekonomiky. Evropa se stala čistě ekonomickým projektem. Když se tato ekonomika zhroutí, evropská myšlenka se rozbije spolu s ní," dodal Sedláček.

Témata:  ekonomika,  uprchlíci

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Volkswagen

Komentář

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.