Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zlato: investiční příležitost nejistého roku 2016

Zlato, ilustrační fotografie
Zlato, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Světové burzy prožily dramatický začátek letošního obchodování. Výprodeje čínských akcií, vládou řízené oslabování jüanu a slabší než očekávané výsledky tamní ekonomiky negativně ovlivnily i náladu na západních trzích, což vyústilo v jejich výrazné propady, Českou republiku nevyjímaje. „Co se týče trhů, tak je na místě obezřetnost, nicméně například zlato od začátku roku posílilo o 3 %*, a má tak nakročeno stát se nejzajímavější investicí roku 2016,“ myslí si Kamil Kresta, manažer ČM AURUM, investičního portálu České mincovny. * (cena zlata ke dni 12.1.2016 1092 USD/oz).

Dobrý start do letošního roku neprožila ani ropa, jejíž ceny pokračovaly v loňském poklesu a na chvíli se ocitly dokonce na jedenáctiletém minimu v případě ropy Brent a na dvanáctiletém minimu v případě ropy WTI. Špatnou zprávou pro ropu je vedle pokračujícího přebytku nabídky nad poptávkou také současný spor mezi Íránem a Saúdskou Arábií, který oslabuje šanci, že by se tito dva členové sdružení OPEC dokázali dohodnout na budoucím omezení těžby černého zlata, což by růst cen ropy podpořilo.

„Za vítěze novoročního „rudého“ týdne tak můžeme považovat zlato, které prvně od loňského listopadu pokořilo v minulém týdnu psychologickou hranici 1 100 USD za trojskou unci. V pátek 8. 1.  zakončilo obchodování na ceně 1 104 USD, což představuje od začátku roku posílení o 4 %,“ uvádí Kamil Kresta. Růst ceny zlata se projevil i na vzestupu akcií některých těžařských firem, například akcie Barrick Gold Corp. za minulý týden posílily o více jak 11 %.

Bezpečný přístav

Zlato tak opět potvrdilo svou pověst bezpečného přístavu, do kterého se investoři uchylují v nejistých dobách, aby ochránili svá portfolia. A o současné situaci rozhodně nelze kvůli geopolitickému napětí i ekonomické nejistotě v Číně mluvit jako o stabilním období.

Ačkoliv čínští regulátoři v závěru týdne přistoupili k opatřením, která dočasně propad tamního akciového trhu zastavila, vůbec není jisté, zda budou fungovat i dlouhodobě. Přetrvávají pochybnosti o ekonomické kondici Číny, která s potížemi hledá svůj budoucí růstový model, a dá se předpokládat, že špatným zprávám z Číny, na něž je globální trh velice citlivý, letos ještě není konec. 

Předzvěst krize?

„I finančník George Soros na konferenci konané minulý týden na Srí Lance řekl, že současná situace mu připomíná začátek krize z roku 2008 a investorům radí obezřetnost. Zatímco světové akciové trhy tehdy prožily kolaps, během tří krizových let ceny zlata stouply téměř na dvojnásobek,“ říká Kamil Kresta.

Proti růstu cen zlata by mohlo mluvit posilování dolaru či započaté zvyšování úrokových sazeb v USA, neboť zlato jako aktivum svým majitelům nenese žádné úroky. Při porovnání historických grafů je ale zřejmé, že tento faktor nemusí být pro cenu žlutého kovu určující.  Například mezi lety 2004 a 2006 vzrostly úrokové sazby v USA z 1 na 5 %, cena zlata v tomto období nicméně vzrostla o 49 %. „Zlato tak má nakročeno stát se jednou z nejzajímavějších investičních příležitostí roku 2016,“ uzavírá Kresta.

Témata:  zlato

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.