Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyplatí se vánoční půjčky? Lidé často splatí i dvakrát tolik

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Každý osmý Čech kupuje vánoční dárky na dluh. Nebankovní půjčku na nákup vánočních dárků alespoň jednou využilo 12 procent Čechů. Průměrná výše vánoční půjčky je 7869 korun, lidé ale často vrátí i dvakrát tolik. Zejména nebankovní půjčky jsou modelovými situacemi, jak se zadlužit dlouhodobě.

Češi, kteří vánoční nákupy financují prostřednictvím půjčky, se nejčastěji zadlužují částkou do 30 tisíc korun. Tu průměrně splácejí 15 měsíců. Často k půjčkám využívají nebankovní instituce a to je podle odborníků nejjednodušší cesta k zadlužení i na několik let. „Obecně je třeba dát si pozor na půjčky v nebankovním sektoru. Jedná se o spotřebitelské půjčky, kde si lidé zpravidla půjčují nízké částky, ty bývají ovšem velmi často vysoce úročeny, především se k nim ale vážou skryté poplatky. Na první pohled mají spotřebitelé pocit, že zaplatí třeba i jen o málo více, než si půjčí, ale ve skutečnosti mohou zaplatit třeba i 50procentní úrok. Navzdory četným varováním před nebankovními institucemi jim lidé stále věří. Některé nebankovní společnosti tak mají zejména v předvánočním období skutečné žně. Není výjimkou, že během posledního kvartálu dosáhnou až 75 procent ročního objemu poskytnutých půjček,“ popsal Jan Malý, ohlášený společník společnosti VPI CZ, v.o.s.

V předvánočním období jsou lidé pod větším tlakem na nutnost získávání financí. Zároveň se snižuje jejich schopnost vyhodnotit rizikovost půjčky a neuváženě podepisují nevýhodné smlouvy. „Na vánoční dárky si půjčují lidé napříč věkovým spektrem, jedná se většinou o lidi finančně méně gramotné. Jde především o osoby, jejichž ekonomická síla je slabší. Tito lidé chtějí zejména během vánočních svátků nahradit své nižší příjmy v očích přátel a rodiny drahými dárky, které financují z půjček a ty potom obtížně celý následující rok splácejí. U těchto lidí je také běžné, že si vezmou na jednotlivé dárky půjčky u různých nebankovních společností a kolotoč dluhů se pak rychle roztáčí. U osob finančně gramotnějších je běžnější, že si půjčí větší částku u bankovní instituce, kterou použijí na více dárků,“ řekl Tomáš Medřický, autor projektu Epohledávky.cz.

Půjčky na vánoční nákupy jsou jedním z příkladů zahájení řetězce tvorby dluhů, který končí v oddlužení. Půjčené peníze pak dlužníci splácejí řadu let. „Před samotným nákupem dárků je dobré udělat si rozpočet, ve kterém si člověk přesně stanoví, kolik chce za konkrétního člena rodiny utratit. Při sestavování takového rozpočtu je nutné dát pozor na ekonomickou výhodnost takového dárku. V první řadě si tedy rozmyslet, zda ho skutečně obdarovaní upotřebí, a zvážit, zda ho potřebují v takové kvalitě a ceně. V neposlední řadě by si měli lidé spočítat skutečnou cenu dárku, tedy nikoli jen kupní cenu v obchodě, ale celkovou cenu, kterou zaplatí s přihlédnutím k zaplaceným úrokům a poplatkům. Takový dárek se většinou značně prodraží,“ upozornil Jan Malý.

Témata:  půjčky,  Vánoce

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

1. října 2026 12:36

Hormuz se otevírá, ropa ale zůstává drahá. Babišova vláda dnes spustila regulaci paliv

Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.