Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Legislativní smršť posledních 20 let: 1738 nových zákonů

Legislativní smršť posledních 20 let: 1738 nových zákonů

Foto: Vlada.cz

Server Moneymag.cz analyzoval zákony, které byly přijaty v době od vzniku samostatné České republiky. Zjistili jsme, že přijato bylo neuvěřitelných 1738 nových zákonů.

Česká legislativa je často kritizována odborníky, ať již zvnějšku nebo zevnitř, za neprůhlednou a nejasnou legislativní spleť, která často utváří právní nejistotu. Často měnící se zákony způsobují problémy občanům i firmám. Vyznat se v současném právním řádu je proto téměř nadlidský úkol. Server Moneymag.cz se zaměřil na zákony, které vznikaly v posledním dvacetiletí.

Informace o projednávaných a schválených zákonech shromažďuje na svých stránkách Poslanecká sněmovna a právě z její databáze jsme čerpali.

Dohromady jsme napočítali všehovšudy 3146 návrhů zákonů, které byly předloženy Poslanecké sněmovně k projednávání. Tuto pravomoc má Vláda, poslanec či skupina poslanců, Senát jako celek a zastupitelstva krajů. Nejaktivnější je, jak je pochopitelné, Vláda. Vládní návrhy tvoří 56 % celkového počtu, tedy 1749 návrhů. Hned na druhém místě se s třetinovým podílem umisťují poslanci (1104 návrhů) a zbývající množství si mezi sebou dělí ostatní předkladatelé a návrhy, u kterých nebyl v databázi navrhovatel uveden.

Vláda je při prosazování svých novel výrazně úspěšnější. Oběma komorami projde 75 % navrhovaných zákonů, přičemž poslaneckým "jen" 33 %. Otázkou je přirozeně kvalita poslaneckých návrhů, které za sebou nemají na rozdíl od Vlády rozsáhlý odborný aparát.

Dva daňoví legislativní tlouštíci potřebují redukční dietu

Neustálá torba nových zákonů a novelizace současných se podílí na častých změnách v zákonících a jejich značném bobtnání. Jeden příklad za všechny, oblíbené politické téma v podobě zákona o daních z příjmů, tedy zákona číslo 586/1992.

Když byl tento zákon v roce 1992 schválen a od počátku následujícího roku vstupil v účinnost, obsahoval včetně poznámek pod čarou, ovšem bez příloh 13 100 slov. Při prostém překlopení čistého textu do textového editoru zabral 48 stran. Zákon byl postupně měněn a novelizován. Podíváme-li se na jeho stav k 1. 1. 2000, zjistíme, že jeho délka se natáhla na 42 400 slov, tedy více než trojnásobek. V textovém editoru zabírá 123 stran. A jak vypadá dnes? Počet slov se opět zdvojnásobil. Ke dni vydání článku obsahuje neuvěřitelných 82 900 slov a zabírá nám 222 stran.

Záměrně jsme zvolili právě zákon o daních z příjmů. Je to z toho důvodu, že jde o legislativu, která ovlivňuje každého, kdo platí daně. Nejistota a tápání v legislativě jistě není tím pravým pro spokojenou platbu daní. Bude v této souvislosti zajímavé, jak se změní zákon po reformě ministra Kalouska.

Podobně dopadne také srovnání změn zákona o DPH. I ten začal platit od roku 1993 a vystačil si s 9250 slovy. Do roku 2004, kdy byl nahrazován novým, nabobtnal na 24 900 slov. Nová úprava však nebyla nikterak efektivnější, rozšířila se na 40 740 slov a dodnes zákon 235/2004 ztloustl na 50 360 slov.

Právě nepřehlednost zákonů a jejich časté změny mohou firmám působit obtíže, zvyšují nároky na administrativu a zhoršují vymahatelnost práva. Můžeme tedy právě zde hledat základy budoucích hospodářských neúspěchů státu?

Témata:  vláda poslanecká sněmovna

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:22

Trhy reagují na Blízký východ: zlato a stříbro klesají

Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.