Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Legislativní smršť posledních 20 let: 1738 nových zákonů

Legislativní smršť posledních 20 let: 1738 nových zákonů

Foto: Vlada.cz

Server Moneymag.cz analyzoval zákony, které byly přijaty v době od vzniku samostatné České republiky. Zjistili jsme, že přijato bylo neuvěřitelných 1738 nových zákonů.

Česká legislativa je často kritizována odborníky, ať již zvnějšku nebo zevnitř, za neprůhlednou a nejasnou legislativní spleť, která často utváří právní nejistotu. Často měnící se zákony způsobují problémy občanům i firmám. Vyznat se v současném právním řádu je proto téměř nadlidský úkol. Server Moneymag.cz se zaměřil na zákony, které vznikaly v posledním dvacetiletí.

Informace o projednávaných a schválených zákonech shromažďuje na svých stránkách Poslanecká sněmovna a právě z její databáze jsme čerpali.

Dohromady jsme napočítali všehovšudy 3146 návrhů zákonů, které byly předloženy Poslanecké sněmovně k projednávání. Tuto pravomoc má Vláda, poslanec či skupina poslanců, Senát jako celek a zastupitelstva krajů. Nejaktivnější je, jak je pochopitelné, Vláda. Vládní návrhy tvoří 56 % celkového počtu, tedy 1749 návrhů. Hned na druhém místě se s třetinovým podílem umisťují poslanci (1104 návrhů) a zbývající množství si mezi sebou dělí ostatní předkladatelé a návrhy, u kterých nebyl v databázi navrhovatel uveden.

Vláda je při prosazování svých novel výrazně úspěšnější. Oběma komorami projde 75 % navrhovaných zákonů, přičemž poslaneckým "jen" 33 %. Otázkou je přirozeně kvalita poslaneckých návrhů, které za sebou nemají na rozdíl od Vlády rozsáhlý odborný aparát.

Dva daňoví legislativní tlouštíci potřebují redukční dietu

Neustálá torba nových zákonů a novelizace současných se podílí na častých změnách v zákonících a jejich značném bobtnání. Jeden příklad za všechny, oblíbené politické téma v podobě zákona o daních z příjmů, tedy zákona číslo 586/1992.

Když byl tento zákon v roce 1992 schválen a od počátku následujícího roku vstupil v účinnost, obsahoval včetně poznámek pod čarou, ovšem bez příloh 13 100 slov. Při prostém překlopení čistého textu do textového editoru zabral 48 stran. Zákon byl postupně měněn a novelizován. Podíváme-li se na jeho stav k 1. 1. 2000, zjistíme, že jeho délka se natáhla na 42 400 slov, tedy více než trojnásobek. V textovém editoru zabírá 123 stran. A jak vypadá dnes? Počet slov se opět zdvojnásobil. Ke dni vydání článku obsahuje neuvěřitelných 82 900 slov a zabírá nám 222 stran.

Záměrně jsme zvolili právě zákon o daních z příjmů. Je to z toho důvodu, že jde o legislativu, která ovlivňuje každého, kdo platí daně. Nejistota a tápání v legislativě jistě není tím pravým pro spokojenou platbu daní. Bude v této souvislosti zajímavé, jak se změní zákon po reformě ministra Kalouska.

Podobně dopadne také srovnání změn zákona o DPH. I ten začal platit od roku 1993 a vystačil si s 9250 slovy. Do roku 2004, kdy byl nahrazován novým, nabobtnal na 24 900 slov. Nová úprava však nebyla nikterak efektivnější, rozšířila se na 40 740 slov a dodnes zákon 235/2004 ztloustl na 50 360 slov.

Právě nepřehlednost zákonů a jejich časté změny mohou firmám působit obtíže, zvyšují nároky na administrativu a zhoršují vymahatelnost práva. Můžeme tedy právě zde hledat základy budoucích hospodářských neúspěchů státu?

Témata:  vláda poslanecká sněmovna

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

11. května 2026 23:20

Půjčka pro začínající podnikatele: jak překlenout první finanční mezery

Rozjezd vlastního podnikání je vzrušující, ale málokdy se obejde bez chvil, kdy peníze prostě nestačí. Faktury přicházejí se zpožděním, výdaje naopak nečekají. Právě tady bývá půjčka pro začínající podnikatele tím rozdílem, který rozhoduje o tom, zda projekt pokračuje, nebo se zastaví.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ministerstvo financí

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.