Aktuální dění v EU očima Petra Zahradníka

I bez zrůdného pařížského masakru byl průběh událostí uplynulého týdne ovlivňován spíše neekonomickými tématy, i když i na řadu ekonomických zajímavostí řada došla. Těm dominujícím vévodil neformální summit Evropské rady na Maltě, který byl zaměřen na řešení migrační krize, konkrétně pak na způsoby urychlení implementace opatření, dohodnutých v předcházejících měsících, konkrétně pak: posílení spolupráce s třetími zeměmi, včetně Turecka; rozhodnutí o přemísťování (relokaci); vytvoření sběrných míst (hot spots) v Řecku a Itálii a posílení nástrojů FRONTEX a EASO; efektivní posílení kontrol na vnějších hranicích EU.

Za významnou je nutné považovat též konferenci Pražský evropský summit, jež se věnovala především konceptům řešení migrační krize a kde instituce EU reprezentoval kupříkladu první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

V nynější drsné realitě vývoje v EU, kdy se objevují na pořadu dne témata, před krátkým časem netušená – a to rozhodně nikoliv v pozitivních konotacích, s mimořádně silnými vnějšími vlivy s vysokou intenzitou rizikových faktorů, působí přece jen některé počiny optimisticky. Doufejme, že na ně časem dojde. Mezi ně rozhodně patří přednáška komisařky pro zaměstnanost, sociální záležitosti, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssen, jež se věnovala se vší vážností férové pracovní mobilitě. Právě tato oblast představuje segment, který není z pohledu volného pohybu osob nějak intenzivně naplňován; ba právě naopak i bez přívlastku férový. Současně aktuální situace hrozí spíše reálným omezením prostupnosti vnitřních hranic mezi členskými státy. Je tak velmi potřebné i v těchto těžkých chvílích nezapomínat na ambice, které EU ve svých klíčových sférách má, a silně se bránit všem námětům, jež by měly paralyzovat vnitřní a již přirozený chod Unie, který za dobu jejího trvání již považujeme za automatickou samozřejmost.

O tom, že nynější období není pouze časem črtání obranných a defenzivních konceptů, vyvolávaných nyní nově se vynořujícími geopolitickými riziky, svědčí i průběh diskuse o podobě návrhu konečné verze dohody o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), jež pokračovala vytvářením podoby systému investičního soudu, instance pro vypořádání případných investičních sporů jsoucí v pokud možno neutrálním prostředí. EU je přesvědčena, že nový návrh je nákladově úspornější a vykazuje vstřícnost i vůči malým a středním podnikům, jež jsou doposud ve svých sporech zranitelnější.

Že migrační krize vykazuje nutné ekonomické dopady a reakce, potvrzuje rozhodnutí předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera o vytvoření Nouzového svěřeneckého fondu pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe. Fond má mít k dispozici 1,8 mld. EUR a je tvořen zdroji EU, příspěvky členských států i dvou nečlenů EU – Norska a Švýcarska.

A že optimismus stále z evropských žil nevyprchal a zaujímá v aktuální diskusi zásadní místo, svědčí i další snaha o prohlubování diskuse o nových a zesílených prvcích v oblasti koordinovaných hospodářských politik, tentokrát zaměřených na završení Bankovní unie a podobu Ročního přehledu růstu (AGS).

Tento komentář zakončeme poukazem na minimálně dobře míněnou snahu novým způsobem vnímat využívání prostředků Rozpočtu EU. Důvodem k tomu může být kupříkladu Výroční zpráva Evropského účetního dvora za rok 2014, jež hodnotí hospodaření Rozpočtu EU v minulém roce a klade zvýšený důraz na vystižení opravdových přínosů, dopadů a výsledků, které tyto nemalé zdroje přinášejí. Tato zpráva se stane jedním z nosných pilířů procesu Vyhodnocení závěrečného účtu Evropské komise, který připravuje Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu a jehož zpravodajkou bude poprvé v historii zástupce České republiky – europoslankyně Martina Dlabajová, jež se v pojetí zpracování respektované zprávy o Vyhodnocení závěrečného účtu Evropské komise zcela ztotožňuje se zesílením důrazu na kvalitu, dopady a reálné efekty. Shodou okolností v čase publikování Výroční zprávy Evropského účetního dvora za rok 2014 schválila naše vláda kandidaturu na obsazení budoucího člena této instituce, nominovaného za Českou republiku – nynějšího náměstka ministra financí Jana Gregora.

Témata:  ekonomika