Situace, do které se v posledních měsících dostává exekutorský stav v České republice, pomalu spěje k vážné systémové krizi. Na problémy správně upozornila před pár dny Exekutorská komora ČR, která na jedné straně prezentovala snižující se počet exekucí, ovšem varovně zdvihla prst nad tím, že se zvyšuje počet exekucí vícečetných a že z dlužníků, kteří mají i deset exekucí najednou, může exekutor jen těžko něco vymoci. Takových nevymahatelných exekucí přibývá a exekutory to přivádí do stavu, kdy nejsou schopni uspokojit nároky věřitelů, a tedy ani produkovat vlastní zisk úřadu. Jestli by nás ale mělo něco důrazně varovat, pak je to dva týdny starý, výrazně průlomový verdikt Kárného senátu Nejvyššího správního soudu. Ten odvolal z funkce soudního exekutora z Ostravy proto, že on sám nebyl schopen splácet své dluhy a čelil exekucím, které na něj podávali jeho věřitelé.
Na první pohled paradoxní situace, pro běžného čtenáře médií snad dokonce situace budící úsměv nad takovou ironií osudu. Reálně se ale jedná o alarmující událost, která bohužel přesně definuje krizi současného systému. „Ukazuje se, že zatímco se už několik let mezi politiky, ekonomy, ale i mezi exekutory debatuje o tom, zda zavést teritorialitu a zrušit konkurenci, exekuční systém se dostává do větších a větších problémů. Dlouhodobě se volá po regulaci, naše činnost je stále více omezována, v některých případech samozřejmě i správně. Jenže přílišná regulace a bezhlavé stavění zákonů ve prospěch dlužníků vedou k tomu, že se dostáváme do neřešitelných situací. Kam by vedlo zavedení místní příslušnosti a zrušení konkurence, to nechci ani domýšlet,“ říká JUDr. Ondřej Mareš, zástupce názorové platformy Exekutoři proti teritorialitě a soudní exekutor z Litoměřic.
Dle názoru Exekutorů proti teritorialitě tkví jeden z největších současných problémů v tom, že exekutoři nejsou nijak odměněni za neúspěšnou exekuci. V kombinaci s tím, že věřitelé mohou exekuci vyžadovat zcela bezmezně a bezplatně, čehož logicky využívají, dostávají se soudní exekutoři do začarovaného kruhu. Kruhu, ve kterém vedou exekuční řízení, která nemají šanci na úspěch, a za která nikdy nebudou finančně ohodnoceni.
„Již dříve jsme deklarovali, že například plně podporujeme zavedení poplatku zaexekuční řízení ze strany věřitelů. Není to tak dlouho, kdy samotná Česká asociace věřitelů tuto možnost připustila s tím, že v takovém případě ale není možné omezovat věřitelovu svobodnou volbu exekutora. S tím zcela souhlasíme a oceňujeme, že samotní věřitelé nejsou proti zavedení poplatků za exekuci. Svědčí to ostatně o tom, že i oni si uvědomují, kam celý exekuční systém v tuto chvíli směřuje, a že bez systémové změny se situace může vyhrotit,“ popisuje Mgr. Zuzana Sobíšková, další z členů platforma Exekutoři proti teritorialitě a soudní exekutorka z Prahy 6. A své stanovisko upřesňuje: „Teritorialita ale žádným lékem na nemoc systému exekucí není. Jen by vyvolala spoustu vedlejších účinků, které by nakonec přivodily mnohem větší problémy, než máme nyní, a mohly by vést až ke klinické smrti celého systému vymáhání pohledávek.“
Názorová platforma Exekutoři proti teritorialitě proto vyzývá poslance Parlamentu České republiky, aby namísto schválení senátní novely exekučního řádu, která by teritorialitu zavedla a která čeká na své první čtení ve sněmovně, začali činit kroky, které zamezí rozpadu exekučního systému. „Nechceme-li se vrátit před rok 2001, kdy se věřitelé vůbec nemohli spolehnout na stát při vymáhání svých pohledávek, pak je nezbytné přestat přemýšlet o tom, jak současný systém zničit, a začít jej zlepšovat,“ dodává na závěr JUDr. Ondřej Mareš.
Témata: exekuce, Exekutorská komora ČR
Související
9. prosince 2024 12:57
14. září 2023 11:47
20. dubna 2023 12:50
1. září 2022 10:58
15. července 2020 9:43
2. července 2020 18:29
