Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na zpomalení Čínské ekonomiky se mohla podílet i vojenská přehlídka

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Čínský hrubý domácí produkt rostl ve třetím čtvrtletí v souladu s předpovědí HSBC pouze o 6,9% a zaznamenává meziroční zpomalení. To je způsobeno zejména oslabujícím sektorem průmyslu, který se propadl více, než se očekávalo. Služby se držely relativně dobře, zatímco finanční sektor se oproti první polovině roku také propadl. Výsledkem je nejpomalejší tempo čtvrtletního růstu od globální finanční krize.

Příčiny zpomalení průmyslové výroby a růstu investic mohou mít kořeny v oslabení domácí poptávky, podle globálního výzkumu HSBC mohl mít vliv i nárůst zvláštních dovolených a uzavírek výroby, související s uspořádáním výroční vojenské přehlídky.

Naopak růst maloobchodních tržeb a prodeje nemovitostí mohou být známkami stabilizace Čínské ekonomiky. HSBC proto očekává mírné zvýšení růstu ve čtvrtém čtvrtletí 2015 i vzhledem k pokračujícímu trendu uvolňování některých nařízení ze strany Čínské vlády.

Společnost HSBC odhaduje celkový letošní růst Čínského hrubého domácího produktu na úrovni 7,1% a růst na rok 2016 jen o něco vyšší, na úrovní 7,2%.

Témata:  ekonomika Čína

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.