Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dlouhý: Kurzarbeit není pro firmy dostatečně zajímavý

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Senát ČR schválil novelu zákona umožňující tzv. kurzarbeit, který zavádí zkrácenou pracovní dobu. „Současná podoba kurzarbeitu není pro firmy dostatečně zajímavá, je spíše komplikovaná a realizovatelná v příliš dlouhém horizontu od vzniku problémů. Firmy budou s větší pravděpodobností reagovat ihned s využitím zákoníku práce a nebudou se pouštět do tohoto byrokratického systému,“ uvedl Dlouhý.

HK ČR je skeptická ohledně praktického využití zaváděného ustanovení. Novela zákona by byla přijatelnější, pokud by se nechala více inspirovat například německým vzorem. „Jednou z možných variant do budoucna by mohlo být oproštění kurzarbeitu od státního rozpočtu například vytvořením fondu, mohlo by také dojít k uvolnění podmínek v operativní reakci a ve výši příspěvku pro zaměstnavatele a zaměstnance, podobně jako je tomu v Německu,“ prohlásil Dlouhý.

Kurzarbeit musí představovat opatření pro mimořádnou událost. Musí být jasné, že se podnik díky němu dostane z problémů a že jde o řešení časově omezené. Podle Dlouhého je také nutné, aby existovaly jasně definované parametry, které zamezí zneužití tohoto opatření. 

Senát dnes ve svém rozhodnutí navázal na Poslaneckou sněmovnu ČR, která novelu zákona schválila v polovina června 2015. Tzv. kurzarbeit umožňuje firmám žádat o příspěvěk od státu na zkrácenou pracovní dobu. Díky takovému příspěvku se firmy budou moci vyhnout propouštění zaměstnanců v důsledku hospodářské krize, přírodní katastrofy nebo ekonomicko-politických sankcí.

 

Témata:  firmy Vladimír Dlouhý kurzarbeit

Související

Aktuálně se děje

7. října 2025 10:56

Chat Control míří k hlasování v Radě EU. Kritici varují před ztrátou soukromí

„Plošné šmírování lidí“ nebo „ztráta soukromí“. Titulky s podobnými hesly v posledních dnech zaplavují česká média v reakci na návrh směrnice Evropské unie přezdívané Chat Control, jehož cílem je omezení šíření dětské pornografie skrze monitorování soukromých zpráv občanů EU. Vedle kritiků z řad odborníků i politiků se proti kontroverznímu legislativnímu návrhu vymezují také vrcholní vládní představitelé. V současnosti tento návrh podporuje celkem 12 z 27 členských států Evropské unie, osm je proti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy