Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pumpy na noc zdraží benzin a naftu i o více než čtyři koruny

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pokud cestujete na dovolenou, kromě toho, kde natankovat, byste si také měli rozmyslet, v jaké době tankujete! Zní to neuvěřitelně, ale na některých čerpacích stanicích v zahraničí se může cena pohonných hmot lišit v průběhu dne až o více než čtyři koruny.

Jedete na dovolenou do zahraničí? V Rakousku a Německu byste se rozhodně měli vyvarovat tankování v noci. Některé čerpací stanice v těchto zemích totiž na noc zdražují benzin a naftu i o více než čtyři koruny! Zprávu zveřejnil německý autoklub ADAC.

"Čerpací stanice v Rakousku a Německu zdražují často na noc, zpravidla je to od 20 hodin," komentoval mluvčí ÚAMK Petr Vomáčka průzkum ADACu ke změně cen pohonných hmot v průběhu dne.

Z výsledků vyplývá, že nejvíce zdražují čerpací stanice Aral a Shell a to naftu v průměru až o 16 centů (asi 4,50 Kč) na litr. Shell zdražuje na noc i benzin, je to přes 15 centů (asi 4 koruny) na litr. Pumpy Esso zdražují obě paliva v průměru o 13 centů (v přepočtu asi 3,50 Kč) na litr. Společnost Jet pak zdražuje na noc benzin o 8,8 centů (asi 2,50 Kč) a naftu o 8,5 centů (asi 2,30 Kč) na litr.

ADAC prováděl průzkum během celého dne každý den od března do května. Sledoval čerpací stanice Aral, Shell, Total, Jet a Esso.

Témata:  pohonné hmoty dovolená Cestování

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.