Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V daňovém ráji má vlastníka 13 400 českých firem, zájem roste

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

V prvním pololetí letošního roku se počet společností, které mají vlastníka se sídlem v daňovém ráji, zvýšil o 162 na celkových 13 409. Největší zájem byl o USA a Kypr, následují off-shore destinace, které podnikatelům nabízejí relativně vysokou úroveň anonymity. Detailní statistiky za prvních šest měsíců roku 2015 dnes zveřejnila poradenská společnost Bisnode.

V prvním pololetí letošního roku se počet českých společností s majitelem z daňového ráje zvýšil o 162 na celkových 13 409 firem. „Ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 se jedná o 82% nárůst,“ komentuje statistiky analytička Bisnode s tím, že v posledním půl roce jsme sledovali zpomalení trendu odchodů do daňových rájů, nicméně opětovný zájem o vytváření majetkových struktur s využitím destinací považovaných za daňové ráje se mohl zvýšit s oživením tuzemské ekonomiky, kdy se podnikatelům daří a rozjíždějí nové projekty.

Největší přírůstek za prvních šest měsíců roku 2015 zaznamenaly USA (57 nových) a Kypr (26), následují off-shore destinace, které podnikatelům nabízejí vyšší stupeň anonymity Seychely (37), Belize (22) a Marshallovy ostrovy (22). 

Témata:  firmy podnikatelé

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.