Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Triky obchodníků: Proč tolik milují nadměrné obaly? Nenechte se oklamat

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Nejsou ekonomické ani ekologické a zákazníci je vnímají negativně. Proč tedy výrobci balí zboží do nadměrných obalů? Protože obal prodává a čím je větší, tím je nápadnější. Anebo snáze zamaskuje úbytek skutečného obsahu. Příčinou může být také unifikované balení pro různé množství výrobku.

Na první pohled se může zdát, že v době farmářských trhů, bio výrobků a snadno odbouratelných odpadů nedává používání nadměrných obalů smysl. Důvodů, proč obaly klamou popisky i velikostí, je ale hned několik.

„Výrobci počítají s tím, že zákazník se bude rozhodovat reflexivně a velkého obalu si při nákupu všimne dříve než údaje o skutečném objemu či hmotnosti. Velké balení má tedy stejný důvod jako třeba jasné barvy, netradiční tvar či maskot na výrobku určeném dětem – musí zaujmout," vysvětluje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Velký obal tak zafunguje krátkodobě při impulzivním nákupu, z dlouhodobého hlediska ale spotřebitele často spíše otráví.

Druhý důvod použití nadměrného obalu většinou souvisí se zvýšením ceny surovin. Výrobek se zmenší, obal ale nikoliv. Výrobce v takovém případě opět počítá s reflexivním jednáním zákazníka, který si chce koupit to, na co je zvyklý, chce výrobek rychle najít a napoprvé si zmenšení obsahu nevšimne. Takový postup bývá typický pro výrobky ve větším balení, jako jsou prací prášky. Objevuje se i u obalů, které obsahují více samostatně balených jednotek, jako je třeba sáčková rýže či cereální sušenky.

Třetím důvodem je zdobnost. Nejčastěji se to týká dárkových balení, která se prodávají například o vánocích. Zákazník si všimne hlavně velkého ozdobného balení, skutečný obsah ale zaznamená až na druhý pohled. Dárková balení navíc často bývají nejen nadměrná, ale i cenově nevýhodná a jednotlivé výrobky ze sady se často vyplatí nakoupit zvlášť. V Česku i ve světě se takto nejčastěji prodává kosmetika a drogerie.

Čtvrtým důvodem může být unifikované balení. „Pro některé výrobce je typické, že veškeré objemy prodávají ve stejné plastové dózičce, ať už je plná po okraj, nebo jen na dně smutně leží deset tobolek. Kupující však sotva rozpozná, co kupuje. Problém také bývá, když se sejde takový obal s drobně psanými údaji o skutečném obsahu. Nejčastěji se to týká potravinových doplňků, případně pracích a čisticích prostředků v plastovém neprůhledném obalu," uvádí Lukáš Zelený.

Na webové stránce kampaně dTestu „Neprodávejte vzduch" (www.dtest.cz/vzduch) lze najít příklady „vzdušných" obalů, které spotřebitelé vkládají do databáze nadměrných obalů. Smyslem databáze je poukazovat na uvedené praktiky a pomoci spotřebitelům v lepší orientaci na trhu.

Témata:  obchody dTest

Související

Aktuálně se děje

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

27. dubna 2026 14:04

Chudárek: Nezávislost České televize ohrožena není, problém je jinde

Nezávislost České televize podle jejího šéfa Hynka Chudárka aktuálně ohrožena není. Skutečné riziko však vidí v nestabilních a nepromyšlených změnách financování a legislativy, které by mohly fungování veřejnoprávního média zásadně narušit.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.