Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jestli k tomu dojde, Babiš ovládne všechno, varuje sociolog

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Ministr financí Andrej Babiš se nechal slyšet, že by rád privatizoval některé státní podniky. Vidí v tom způsob, jak dostat do rozpočtu desítky miliard korun. Pokud k tomu opravdu dojde, povede to k jedné jediné věci, všechno bude Babišovo, varuje sociolog Petr Hampl.

Ministr financí v rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásil, že by rád pomocí kapitálových trhů privatizoval státní firmy. Loni se o něco takového pokusil s Českým Aeroholdingem. Chtěl dát na burzu 40 % akcií, 60 % by zůstalo státu. ČSSD to ale rázně odmítla.

Teď Babiš mluví nejen o Aeroholdingu, ale třeba i o firmě Lesy ČR nebo Čepro. „Dokonce jsem se z legrace pošťuchoval s kolegou ministrem vnitra Chovancem, že v Polsku jde na burzu i pošta, že bychom to také mohli udělat, aby získala vytoužené peníze," uvedl Babiš v rozhovoru.

S takovou privatizací, jako navrhuje ministr financí, ale nesouhlasí sociolog a člen Svobodných Petr Hampl. „Privatizace může mít tři účely: rozbít nějakého státního monopolního molocha a udělat prostor pro vznik malých firem a projektů, tedy lidového kapitalismu, zbavit se podniku, který je ztrátový a vláda jej nechce dál dotovat, nebo získat jednorázově peníze na nějakou mimořádnou transformaci. Třeba změnu důchodového systému," popisuje na Facebooku sociolog.

Taková podmínky prý ale nenastaly. „Mohla by ale vést k něčemu jinému - ke stavu, kdy firmu povede Babišem dosazený management a podstatný balík akcií bude ovládán Babišovými fondy. Pak by stačila trocha šikovnosti a během roku až dvou se Česká pošta a Budějovický Budvar stanou součástí Agrofertu," varuje před možnou budoucností Hampl.

Témata:  Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.