Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak ušetřit několik korun z každého natankovaného litru benzínu?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Klesající ceny pohonných hmot prolomily na konci loňského roku psychologickou hranici třiceti korun. Teď už však ceny opět rostou a odborníci předpovídají další zdražování. Ušetřit až 4 Kč na litr lze s některými tankovacími kartami. Správně nahuštěné pneumatiky znamenají další ušetřené koruny.

Zatímco v minulých měsících si řidiči užívali nízkých cen pohonných hmot, teď už křivka zachycující průměrné ceny zase roste. A podle analytiků bude zdražování nějakou dobu pokračovat. „Očekáváme do konce května mírné zdražování cen pohonných hmot, přičemž další vývoj se bude odvíjet podle situace na trhu. Do konce května je možný růst ceny benzínu nad 33 Kč za litr ze současných 32,50 Kč za litr. Nafta by měla zdražit obdobně,“ odhadla analytička Eva Mahdalová z firmy Colosseum. Souhlasí s ní i hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. „Ceny pohonných hmot, které svého dna dosáhly v ČR počátkem února, kdy se jak benzín Natural 95, tak nafta prodávaly v průměru za méně než 30 korun za litr. Nyní jde o to, zda stabilizace a růst cen ropy, který pozorujeme, je přechodným jevem, nebo bude poptávka po surovině naopak silnější trvaleji. Pro to hovoří zvýšený apetit po ropě v Číně, v Indii, ale i v ekonomicky oživující Evropě. Jak známo, při růstu cen ropy na sebe zdražování pohonných hmot nenechává dlouho čekat, což momentálně pozorujeme,“ uvedl Kovanda.

K úsporám mohou pomoci tankovací karty, se kterými mohou řidiči na určených pumpách bezhotovostně platit za palivo. Například nákupní aliance Axigon sdružuje jednotlivé členské firmy, díky čemuž se i společnostem čerpajícím měsíčně jen malé objemy zpřístupňují výrazné slevy. „Nabízíme karty euroShell Card a EuroOil. Pro získání velmi výrazných slev na tankování se členové naší nákupní aliance nemusejí dostat na nějakou minimální úroveň tankování ani se k ní zavázat. Naši členové totiž dohromady měsíčně tankují přes 300 000 litrů pohonných hmot, a slevu 1,20 Kč na litr dostávají všichni členové, včetně firem, které mají výtoč pouze pár set litrů měsíčně,“ přiblížil generální ředitel nákupní aliance Axigon Damir Duraković.

Ne všechny podobné nabídky jsou ale výhodné. Pozor je třeba dát na skryté poplatky i výhody odstupňované právě podle množství natankovaných pohonných hmot. „Některé kartové programy dokonce tankovaní zdražují: zákazník nedostane na pumpě žádnou slevu, a dokonce musí za účast v programu platit buď měsíční poplatek, nebo přirážku ke každému litru. Překvapivé je, že toto řada uživatelů vůbec netuší,“ varuje šéf Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Velký vliv na výši částky na účtence za pohonné hmoty má i lokalita, kde řidiči tankuji. Na pumpách u dálnic ceny bývají i o více než čtyři koruny na litr vyšší než jinde. Důvody? Menší konkurence, vyšší náklady pumpařů na fungování v exkluzivní lokalitě i jednoduchý kalkul, že řidič, kterému dochází benzín, kvůli tomu nebude chtít sjíždět z dálnice. Řešením je využít takzvaných plošných cen, které nabízejí někteří poskytovatelé tankovacích karet. Zpravidla se jedná o výhodu určenou pouze pro velké dopravní společnosti, ale členstvím v nákupní alianci (jako je například výše zmíněný Axigon) si na tuto výhodu dnes mohou „sáhnout“ i živnostníci a malé firmy. Řidič pak za pohonné hmoty zaplatí všude stejně, bez ohledu na místo.

Auto v dobrém stavu = úspora paliva

Kdo přitom chce ušetřit na palivu, měl by se nejprve zaměřit na samotné auto. Zásadní roli hrají pneumatiky, neboť uspořit se dá už jejich výběrem. Nejdůležitější je u nich parametr zvaný valivý odpor. Každá nová pneumatika jeho označení nese na štítku, kde je valivý odpor hodnocen písmeny A až G. Rozdíl mezi nejlepším a nejhorším hodnocením přitom dělá i 0,66 litru paliva na 100 ujetých kilometrů. A nejen z hlediska bezpečnosti, ale i spotřeby není dobrý nápad vyrazit v létě na zimních pneumatikách. Ty jsou totiž vyrobeny z měkčího materiálu a jízda na nich při vysokých teplotách může zvýšit spotřebu až o 10 %. Výrazně prodražit se přitom může i zdánlivý detail – podhuštěné pneumatiky. Podle zkušeností expertů zvedá snížení tlaku o 1 bar spotřebu automobilu o celých 6 %. Nahuštění pneumatik se tak bohatě vyplatí jednou měsíčně kontrolovat. Odborníci navíc upozorňují, že řidiči mohou dobře uspořit též stylem jízdy. Na takzvaný ecodriving existují i v Česku speciální kurzy. Nejnižší spotřeby totiž osobní automobily dosahují při cestovní rychlosti 80 až 100 km/h. Proto je rozumné zvážit, zda se vyplatí jet například o 20 km/h rychleji a ušetřit tak sice minuty času, ale projet více peněz. A jsou i další pravidla. Čím méně náhlého brzdění a zrychlování, tím lepší spotřeba. Je také dobré vědět, že například otevřená okna zvyšují spotřebu v rychlostech nad 80 km/h o 5 %, každých 100 kilogramů nákladu naopak o 10 % a jízdní kola převážená v nosiči na střeše o celých 30 %.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.