Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Solidní průšvih? Měl jsem jinou práci, brání se Babiš

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Na posledním zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN) Českou republiku nezastupoval ani ministr ani žádný náměstek, což neopomněl. Podle Jakuba Jandy jde o „solidní průšvih“. V Bruselu jsem byl den předtím a měl jsem jinou práci, nenechal si útok líbit Andrej Babiš.

„Poslední ECOFIN, solidní průšvih. Přítomno 25 ministrů, dva státy vyslaly státní tajemníky. Za ČR chyběl ministr Babiš, ale i náměstci (!!!)," rýpnul si na Twitteru do českého ministerstva financí Jakub Janda z Iniciativy pro evropské hodnoty kvůli neúčasti na schůzce dne 12. května.

Babiš to ale nenechal jen tak a poslal svému kritikovi podrobný program, který absolvoval den před tím. „V Bruselu jsem byl 11.5 a potkal jsem se mimo jiné se třemi eurokomisaři. Podrobný program Vám posílám níže. Na ECOFINu následující den zastupoval Českou republiku pan velvyslanec Povejšil a za ministerstvo financí byl přítomen ředitel odboru záležitosti EU, který 5 let působil na Stálém zastoupení v Bruselu a považuji ho proto za zcela kompetentního," nenechal si kritiku líbit český ministr financí.

Zároveň dodal, že on sám se v den jednání účastnil společného jednání vlád České a Slovenské republiky ve Valticích. „Důležitou agendou je však účast ministrů na sektorových Radách, kde je zastoupení státu pouze na úrovni velvyslance, nikoliv alespoň náměstka, povětšinou nedostačující," dodal k celé věci na Facebooku Janda.

Témata:  Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.