Na co si dát pozor při vyplňování „Přehledů“?

Všichni lidé, kteří si alespoň po část roku 2014 přivydělávali samostatnou výdělečnou činností, musejí doručit na místně příslušnou OSSZ a svoji zdravotní pojišťovnu „Přehled o příjmech a výdajích za rok 2014“. Jak se ale povinné pojistné vlastně počítá? Informace přináší Mazars.

Diskuse: 0

Ilustrační fotografie
reklama

Tiskopis „Přehledů“ je pro zdravotní pojištění a sociální (důchodové) pojištění rozdílný. Oba „Přehledy“ však musejí být doručeny na příslušné instituce do jednoho měsíce po termínu pro podání daňového přiznání. Základní termín pro odevzdání „Přehledů“ připadá letos na 4. květen, neboť 1. května je státní svátek a 2. a3. května následují víkendové dny. U podnikatelů, kteří povinnost podat daňové přiznání nemají, je pro podání přehledu v oblasti zdravotního pojištění stanovena speciální lhůta do 8. dubna 2015 a v oblasti sociálního zabezpečení do 31. července 2015. Při zpracování daňového přiznání daňovým poradcem se termín posouvá na 3. srpna, letos je totiž 1. a2. srpna rovněž víkend. „Zpracování daňového přiznání daňovým poradcem je nutné písemně doložit na pověřených institucích do konce dubna,“ upozorňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Neodevzdání „Přehledů“ v zákonném termínu je sankciováno, například zdravotní pojišťovna může uložit pokutu až ve výši 50 tisíc.

Skutečný nebo minimální vyměřovací základ?

Zdravotní pojištění i sociální pojištění se za rok 2014 vypočítává z vyměřovacího základu. Skutečným vyměřovacím základem je polovina daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti. Jestliže je však skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak se sociální (důchodové) i zdravotní pojištění u osob, jejichž samostatná výdělečná činnost je činností hlavní, vypočítává z minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ za celý rok 2014 činí 77 832 Kč pro sociální pojištění a 155 652 Kč pro zdravotní pojištění.

Sazby povinného pojistného

Sazba zdravotního pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Sazba sociálního (důchodového) pojištění u OSVČ, které nevstoupily do II. pilíře, je 29,2 %. Pro OSVČ, jež do II. pilíře vstoupily, je sazba sociálního pojištění 26,2 %. Vypočtené pojistné se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. OSVČ účastny II. pilíře musely odevzdat na finanční úřad spolu s daňovým přiznáním i „pojistné přiznání“. Od vypočteného zdravotního pojištění a sociálního pojištění za celý rok 2014 se odečtou zaplacené zálohy během roku. Doplatek pojistného, tedy rozdíl mezi celkovou výší pojistného a již zaplacenými zálohami za rok 2014, je splatný ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán „Přehled“. „OSVČ s nízkým ziskem nebo ve ztrátě, jejichž výdělečná činnost je hlavní, musejí za rok 2014 zaplatit minimální sociální pojištění ve výši 22 727 Kč a minimální zdravotní pojištění ve výši 21 014 Kč,“ vypočítává Gabriela Ivanco.

Které příjmy se do „Přehledů“ nezahrnují?

Do „Přehledů“ se uvádějí pouze příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti. Z kapitálových příjmů či z pronájmu nebo prodeje nemovitých a movitých věcí se zdravotní a sociální pojištění neplatí, a tyto příjmy se do „Přehledů“ tedy neuvádějí. V praxi též stoupá počet lidí, kteří jsou zaměstnáni, ale samostatnou výdělečnou činností si přivydělávají. Samostatná výdělečná činnost je v takovém případě vedlejším zdrojem příjmů. Do daňového přiznání tito zaměstnanci uvádějí tedy jak příjmy ze závislé činnosti, tak i ty ze samostatné výdělečné činnosti. Do „Přehledů“ se však příjmy ze zaměstnání neuvádějí. U sociálního pojištění se pak uvádějí pouze v případě, že by bylo za rok 2014 dosaženo maximálního vyměřovacího základu. Zdravotní pojištění se za celý rok platí z celého příjmu, sociální pojištění za rok 2014 se odvádí pouze do maximálního vyměřovacího základu ve výši 1 245 216 Kč.

Kdy se neplatí sociální pojištění při přivýdělku?

Vedlejší samostatná výdělečná činnost je při placení sociálního i zdravotního pojištění zvýhodněna. Nemusí při ní být dodržen minimální vyměřovací základ, povinné pojistné se vypočítá dle skutečného hrubého zisku. Při hrubém zisku za celý rok 2014 do limitu ve výši 62 261 Kč se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění neplatí vůbec. Při výkonu samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje. Nejčastěji je v praxi výdělečná činnost považována za vedlejší zdroj příjmů při přivýdělku během zaměstnání, studia, důchodu nebo rodičovské dovolené.

Výpočet nové měsíční zálohy

Od dosaženého zisku za rok 2014 se bude odvíjet nová měsíční záloha na sociální a zdravotní pojištění. Částka zálohy se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Takto vypočtená záloha je poprvé splatná za měsíc, v němž byl podán přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok a platí se do doby, dokud nebude splatná záloha vypočtená dle dalšího podaného přehledu. „Při odevzdání přehledů v dubnu je nutné novou měsíční zálohu u zdravotního pojištění zaplatit do 8. května a u sociálního pojištění do 20. května,“ doplňuje Gabriela Ivanco. Při hlavní samostatné výdělečné činnosti však musí být vždy placena alespoň minimální měsíční záloha. Minimální měsíční záloha u sociálního pojištění činí 1 943 Kč, u zdravotního pojištění pak 1 797 Kč. Zatímco u důchodového pojištění platíte vyšší částku minimální zálohy až za měsíc, ve kterém budete podávat „Přehled“ (je-li podán přehled v dubnu 2015, do 20. května), u zdravotního pojištění musíte platit vyšší částku minimální zálohy už za leden 2015 (do 8. února). 

Loading...
Témata: CZK | živnostníci | OSSZ

Diskuze: Na co si dát pozor při vyplňování „Přehledů“?

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky