Kolik berou manažeři a kolik dělníci?

Rozdíly ve výdělcích jsou nejvýraznější podle konkrétních zaměstnání. Např. řídící pracovníci v roce 2014 vydělávali podle mediánu 42 645 Kč, tedy dvojnásobek úrovně mezd úředníků nebo řemeslníků. Ovšem i uvnitř této kategorie zaměstnanců jsou velké rozdíly závislé na oboru a na velikosti řízeného podniku či útvaru. Na opačné straně mzdové škály si nadpoloviční většina pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a také téměř polovina pracovníků ve službách a prodeji, vydělala méně než 15 tisíc hrubého měsíčně.

„Nejvyšší mzdy jsou dlouhodobě v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, velice rychle je však dohání zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech. Mzdy zde dosahují dvojnásobku průměru ostatních odvětví," sdělila Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

„Naopak nejnižší mzdy musíme hledat v ubytování, stravování a pohostinství, kde si k průměrné mzdě 14 093 Kč mohou vypomoci spropitným, a pak v odvětví administrativní a podpůrné činnosti. Tam dominují agentury práce a průměrná mzda vloni činila jen 16 725 Kč," doplnila Erhartová na webu czso.cz.

V roce 2014 průměrné platy v nepodnikatelské sféře mírně předstihly (o 217 Kč) mzdy v početně větší komerční sféře. Pracovníci v nepodnikatelské sféře jsou mnohem vzdělanější, bez maturity je jen každý pátý, a 30 % tvoří vysokoškoláci. Ve mzdové sféře je téměř polovina lidí bez maturity a vysokoškolské vzdělání má pouze jeden ze sedmi. Obecně platí, že výdělky v platové sféře jsou nivelizovanější, v komerční mzdové sféře existuje vysoká variabilita.

„Variabilita pak znamená zvyšování celkového rozpětí mezd: čtyři z pěti zaměstnanců brali mzdy v intervalu 12 až 42 tis. korun hrubého, a na každé straně byla ještě desetina extrémních hodnot, na jedné lidé poblíž minimální mzdy, na druhé vysoké výplaty až do milionových hodnot," vysvětluje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Témata:  CZK,  platy / mzdy