Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Znárodnit Agrofert a ukončit experimenty. Sociolog navrhuje, jak zatočit s Babišem

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

O možném hrozícím i reálném střetu zájmů u Andreje Babiše se spekuluje už od voleb. Když se stal ministrem financí, kritické hlasy zesílily. S kauzou biopaliv už někteří doslova křičí, že Babiš dělá malou domů. To se to Babišovi experimentuje, posteskl si sociolog.

Aby se situace nějakým způsobem stabilizovala, museli by politikové jednat jinak. „Skutečná opozice by do svého programu zařadila návrh na znárodnění Agrofertu. Dokud tady probíhají experimenty a statisíce živnostníků ručí celými svými majetky a životy, proč by měl být oligarcha ušetřen veškerých rizik? To se mu to pak experimentuje!" čertí se sociolog Petr Hampl.

Sociologovi je jasné, že ne všichni by s takovým krokem souhlasili. „Dogmatický libertarián možná řekne, že když nebude chráněn majetek Andreje Babiše, nebudou chráněny ani majetky řadových občanů," předvídá Hampl argumentaci části politického spektra.

„Ale ve skutečnosti je to obráceně. Čím lépe je chráněn Babišův majetek a čím volněji s ním může disponovat, tím více jsou ohroženy majetky, svobody a životy 10 milionů ostatních," dodává na svém facebookovém profilu rázně sociolog.

Témata:  Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.