Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak snížit náklady na vytápění?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Vysoké náklady na energie jsou faktem, který vede mnoho stavebníků či majitelů domů k zásadnímu rozhodnutí. Investovat do bydlení tak, aby především účty za teplo tvořily co nejmenší součást rodinného rozpočtu. Způsobů, jak toho dosáhnout, jsou přitom desítky. Počínaje změnou typu paliva či přechodem k jinému dodavateli energií a konče instalací moderního kotle, zateplením fasády nebo rovnou stavbou úsporného domu.

Ještě předtím, než se do jednotlivých opatření pustíme, měli bychom se rozhodovat hlavně podle toho, jak energeticky náročné je naše stávající bydlení. V domě či bytě o menší ploše nebude nutné instalovat například nový topný systém o velkém výkonu. Stačí třeba malá krbová kamínka a podlahové topení, které je dnes velmi populární, například v podobě teplovodních rozvodů. Uvažujeme-li o rekonstrukci bydlení do energeticky úsporného standardu, můžeme je vytápět stále vyhledávanější elektřinou doplněnou například o solární kolektory pro ohřev teplé vody. U stavby, která naopak nemá optimálně řešenou energetickou náročnost, musíme počítat s tím, že provoz topného systému bude vždy dražší. Tudíž musíme důkladně zvažovat všechna pro a proti případných investic.

Zateplení jako jedno z nejpopulárnějších řešení

Prakticky každý si v současné době v souvislosti s úspornými opatřeními ve stavebnictví vybaví zateplování fasád. Je to řešení, které je vhodné, jak pro majitele rodinných domů, tak bytů. V případě bytových domů se většinou jedná o projekty celkové rekonstrukce, jejichž cílem je jednak snížení nákladů za vytápění a také prodloužení celkové životnosti obálky domu. Uvažují-li vlastníci bytů či domů komplexněji, rozšíří klasická opatření ve formě zateplení fasády a výměny oken také o další modernizační kroky. Těmi mohou být například solární kolektory, kterými lze zajišťovat ohřev teplé vody. Dalším možným krokem k úsporám může být instalace fotovoltaické elektrárny, díky níž snižujeme závislost na dodavateli elektřiny. „Úsporná opatření by měla být vždy činěna po důkladné úvaze, čeho vlastně chceme naší investicí dosáhnout. Rozhodneme-li se například pro vysoce nadstandardní tepelnou izolaci, měli bychom se stejnými nároky nahlížet také na další stavební výrobky,“ vysvětluje Lubomír Valenta, marketingový manažer společnosti Lomax, která na trhu nabízí mimo jiné široký sortiment vchodových dveří s tepelně izolačními vlastnostmi. 

Moderní topné systémy nabízejí vysokou účinnost

Přirozenou volbou pro mnoho z nás je vytápění dřevem v krbu či kamnech. Je to romantický ideál spojený s vnímáním ohně, pro který se však kromě citové roviny můžeme rozhodnout i čistě racionálně. Dřevo je stabilní palivo z hlediska ceny i dostupnosti a navíc patří mezi obnovitelné zdroje. Odvětví krbů i kamen jde stále kupředu, a tak můžeme vybírat z moderních technických řešení. Na trhu jsou například akumulační krby, které vytápějí úsporné domy na mírný a rovnoměrný výkon. Jiným tradičním topným systémem jsou nejrůznější kotle, ve kterých lze spalovat dřevo, dřevěné brikety a pelety. Stále oblíbené jsou také kotle na uhlí, plyn a nově se objevují kotle na biomasu. Výběr je tedy velký. Ať už zvolíme kotel na jakékoli palivo, získáme tepelný zdroj o vysokém výkonu. Účinnost jednotlivých typů se pohybuje v rozmezí 80 % až více než 90 %. Tisíce domácností si díky dotacím v nedávné době nový kotel pořídily a budou je následovat další. Stále se totiž zpřísňují normy na ekologický provoz kotlů. Ty moderní v domě zabírají méně místa a umožňují třeba i kombinované spalování více druhů paliv.

Levnější energie? Na trhu si lze vybírat

Jakožto zákazníci společností dodávajících teplo či elektřinu do našich domácností přirozeně hledáme toho, kdo nám nabídne kvalitní služby za co nejnižší cenu. Změna dodavatele energií se navíc v posledních letech stala procesem, který lze zvládnout během několika málo minut. I před zdánlivě jednoduchým postupem bychom však měli přemýšlet, zda nabídka nového dodavatele opravdu přinese očekáváné úspory. Při hodnocení jednotlivých nabídek bychom měli zvážit nejen výši ceny energií, ale také konkrétní podmínky dodávek například plynu nebo elektřiny. Rozhodování nám jistě také usnadní reference o spolehlivosti zvoleného dodavatele plynu či případné zkušenosti jiných zákazníků s konkrétním dodavatelem.

Úsporná opatření musejí být komplexní

Kvalitní bydlení, které spoří energii i finance. Tuto představu si můžeme díky dnešním technologiím a možnostem na trhu staveb a energií docela hravě splnit. Avšak jenom tehdy, pokud se při realizaci našich vizí podaří optimálně sladit jednotlivé kroky. To znamená především vědět, proč a jak chceme snižovat náklady na vytápění, a to ať už jsme v roli zákazníka chystajícího se změnit dodavatele energie nebo jsme stavebníkem, který hodlá pro svoji rodinu vybudovat moderní dům s minimálními energetickými nároky. „Zdá se to být prosté, ale ne vždycky se naše snahy o úsporná opatření stanou efektivními. Bavíme-li se například o snižování nákladů na vytápění v domech, potřebujeme především vysoce optimalizovaný a komplexní návrh, na který je třeba navázat kvalitními technologiemi, materiály a spolehlivým zpracováním,“ doplnil Lubomír Valenta ze společnosti Lomax.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.